Ted sem jiz dlouho nic nikdo nepsal, nevim cim to je,ale napisi Vam neco o pocatcich heretickych hnuti, jakozto byla dualisticka sekta zvana Albigensti-katari.
Katari verili ze tento svet a vse v nem je stvorenim Satana, svet je tez vezeni ve kterem Satan drzi Andely ktere se mu podarilo odlakat od Boha. Aby tito duchove zapomneli na svuj nebesky puvod, Satan je uzavrel v lidskych telech,a kdyz jednotlivec zemre-jeho duse-jeho andelske ja opusti telo a ve vzduchu ji suzuji demoni, dokud nenalezne utociste v lune prvniho tehotneho tvora, lidskeho ci zvireciho.
K vykoupeni techto dusi poslal Buh do sveta jednoho ze svych Andelu, ktereho katari stotoznili s Jezisem Noveho Zakona, aby jim odhalil jejich pravou bytost.
Na rozdil od prave viry katolicke, Spasitel nebyl sam Bohem,nevzal na sebe lidske telo a nezemrel na krizi.
Katarsky spasitel odkazal svym nasledovnikum schopnost provadet ustredi katarske viry,- consolamentum.
To byl krest Svatym Duchem, udileny vkladanim rukou. Ti, kdo jej dostali byli zbaveni poskvrny hrichu, kdyz zemreli jejich duse se neprevtelily, ale vratily se do nebe.
Sekta se delila do 2 skupin. Dokonale- Perfecti,a verici- credentes.
Perfecti se nazyvali Dobrymi muzi, zenami a zasvetli sve zivoty kazatelstvi,a udileni consolamenta tem, kteri byli v blizkosti smrti-aby je vysvobodili z vezeni tohoto sveta. Dobri muzove zili v prsinem odrikani,a v uplnem celibatu.
Credentes nebyli uplnymi cleny katarske sekty, nebot neobdrzeli consolamentum-setrvavali v bahne tohoto sveta a byli odsouzeni k prevtelovani. Verici z nech delal jejich souhlas ze prijmou spasu prinasejici consolamentum z rukou Dobrych muzu az prijde jejich posledni hodina.
Tato prislusnost k sekte byla symbolicky vyjadrena obradem znamym jako melioramentum- akt uctivani. Pri tomto obradu si verici vymenil polibek s Dobrym muzem,a pozadal jej aby se za neho primlouval u Boha.
Na pocatku 13. stoleti bylo katarstvi rozsireno hlavne v oblasti Languedocu.
Dalsi podobne hnuti byli valdensti, kteri byli fascinovani zivotem Apostolu a Bibli. Zakladatel kupec Valdes byl zpocatku pravovernym katolikem,avsak se dostl do stretu s Cirkvi k vuli neuznavani Tradice, pouze Pisma Svateho.
Podle kanonickeho prava bylo ke kazatelstvi nutne povoleni biskupa-to nedostal,a situace se stala neunosnou ze se Valdes odvolal k papezi Alexandru III a setkali se v roce 1179 v Rime pri III.Lateranskem koncilu. Valdensti ale neuspeli ani takto a v roce 1282 byly exkominikovani z Cirkve a roku 1184 je papez Lucius III. vyobcoval jako heretiky.
Napadali Sv. Tradici a vse co nema opravneni v Pismu nazyvaji jako nelegitimni. Popirali i pravo Cirkve zakazat jim kazatelstvi.
Kazatele u nich byly i zeny a i laikove, a rozvinuli praxi zpovedi i laikum. Popirali existenci ocistce a tim i hodnoty motliteb za mrtve.
Nakonec valdensti prijali donatisticke stanovisko ze ucinnost svatosti zalezi na mravnosti kneze ktery ji udeluji. To byli predchudci dnesnich protestantu.
Příjem 
Portál 
05.07.09 13:11