Komentář Eleison CCVII (2. července 2011): Nepůjčujte si!
Nedávná finanční výpomoc Řecku, která byla oznámena minulý týden, znovu odsunula den zúčtování Evropské unie a možná i celosvětového finančního systému, ale ten den se jen odložil, ale nezrušil. Problém je systémový. Chtějí-li demokratičtí politici být znovu zvoleni, musí si půjčovat na obědy zdarma, přičemž oni sami dovedli lidi k tomu, aby na nich trvali, ale šílenství jedinců, rodin a národů, kteří si půjčují na půjčky, nemůže trvat věčně a jednoho dne dojde ke krachu. Takoví lidé a politici jsou dnes už dlouho na špatné cestě, protože rozhodnutí hromadit půjčky je normálně hloupé nebo zločinné.
Je hloupé, že se zapomnělo na základní moudrost ve třech Shakespearových verších, které mají hodnotu svazků napsaných profesionálními "ekonomy": “Nebuď ani dlužníkem ani půjčovatelem. Kvůli půjčce často člověk ztrácí sebe a přítele. A půjčování ztupí ostří dobrého hospodaření.” Jinými slovy návykem si půjčovat člověk si nepřivykne dobře hospodařit a starat se o zdroje, které má. Například vypůjčené peníze přichází alespoň zpočátku příliš snadno, a tak podkopávají smysl pro hodnotu peněz a smysl pro skutečnost, např. jak těžké může být vydělat peníze nebo je nakonec splatit. Pokud jde o půjčování, říká Polonius (Hamlet, I, 3), že nejenže se půjčky často nejsou splaceny, ale také, že pokud jsem půjčil příteli, který nemůže splácet, může se ten bát nebo stydět znovu přijít ke mně.
Nicméně, ne všichni, kdo půjčují, jsou hlupáci. Mnoho z nich jsou zločinci, protože vědí, že půjčováním peněz na lichvářský úrok mohou přivést jednotlivce, rodiny i národy do chudoby a otroctví – “Dlužník je sluhou věřitele” (Přísl. XXII, 7). Určité kreditní karty mají nyní úrokovou sazbu mezi 20 a 30%, přestože katolická Církev odevždy rozhodně zavrhovala lichvu. Lichváři jsou zločinci, kteří ničí stavbu společnosti tím, že ochuzují a zotročují její občany či celé národy.
V moderní době získala lichva různé podoby, říkají Papežové, a to je důvod, proč by se měl celý svět probouzet do skutečnosti, že se nechal zotročit vychytralými finančníky, kteří využili svých peněz zvláště k ovládnutí medií a politiků, a tak si koupili vládu nad celou společnosti, která se vydala Mammonu. Vyvstává otázka, jak mohl Bůh dovolit, že věci došly do takového stavu, jak může zamýšlet, že dopustí nesmírné utrpení, které s sebou přinese hrozící finanční krach a/nebo světová válka, přičemž oboje je naplánováho Jeho nepřáteli, kteří doufají, že tím získají naprostou moc nad světem?
Odpověď je, že dal takovou moc svým nepřátelům, protože jejich krutost a nelidskost Mu poslouží jako bič, který sešle na svět, který se od Neho odvrátil a dal přednost Mammonu jako svému pánu -- nemůžete sloužit Bohu a Mammonu, říká náš Pán (Mt VI., 24). A Bůh dopustí mnohem větší utrpení v blízké budoucnosti, protože "V utrpení je poučení" (Aischylos) a jen veliké utrpení bude dnes stačit k tomu, aby naučilo významný počet lidí na celém světe, že jejich materialismus a uctívání Mammonu jsou zrádní nepřátelé jejich pravého zájmu, tj. spásy věčných duší. Matko Boží, vypros milost pro nás ubohé hříšníky!
Kyrie eleison.