Komentář Eleison 298

Komentář Eleison CCXCVIII (30. března 2013): Bílá sobota

Bíla sobota byla v životě Našeho Pána tím dnem mezi jeho děsivou smrtí na Kříži a jeho slavným Vzkříšením, kdy jeho lidské tělo bez života a bez lidské duše leží v temném hrobě, skryté lidským očím. Zdálo se, že nepřátelé Našeho Pána jej tak úspěšně zlikvidovali, že Vtělený Bůh úplně ztratil moc, a jen víra Naší Paní ve svého Božího Syna zůstala neotřesená. Musela posilovat všechny jeho ostatní stoupence, protože i nejoddanější z nich se cítili zmatení a ztracení.

Katolická Církev je mystickým Tělem Krista, a proto následuje životní pouť jeho fyzického těla. V celé své dvoutisícileté historii byla Církev vždy pronásledovaná Kristovými nepřáteli a v mnoha částech světa byla v rozličných dobách v podstatě vyhlazená. Přesto jistě nikdy nespěla k úplné likvidaci, jako se zdá, že spěje dnes. Bůh ustavil svou Církev jako monarchii, aby ji pohromadě udržoval papež, a my jsme právě viděli papeže rezignovat, bezpochyby částečně proto, že on sám, okouzlený současným demokratickým myšlením, nikdy plně nevěřil ve svůj vlastní nejvyšší úřad. Odstranil tiáru ze svého erbu a sám se vždy podepisoval jako „římský biskup“, a ať už byly jeho úmysly, když v únoru rezignoval jakékoliv, jistě napomohl, lidsky řečeno, oslabit Boží instituci papežství.

Nepřátelé Církve budou jistě po rezignaci Benedikta XVI. a následném konkláve činit ze své strany vše, co mohou, aby zničili papežství. Skrze spravedlivý Boží trest za všeobecné odpadlictví naší doby obdrželi od něj velkou moc nad jeho Církví. Pracují po staletí, aby získali úplnou kontrolu nad Vatikánem, a jsou tam nyní pevně zakořenění. Nemají žádný úmysl ustoupit malému zbožnému Bratrstvu, a jak ve vidění před 200 lety spatřila Anna Kateřina Emmerichová, rozebírají Církev kámen po kameni. Lidsky řečeno, dnešní stoupenci našeho Pána mají tak malou zdánlivou naději, jakou měli na původní Bílou sobotu.

Katolická Církev však není čistě lidskou záležitostí o nic víc než Náš Pán sám. V roce 1846 Naše Paní z La Salette o naší vlastní době řekla: „Spravedliví budou hodně trpět; jejich modlitby, pokání a jejich slzy budou stoupat k nebesům, a všechen Boží lid bude úpěnlivě prosit o prominutí a smilování a snažně prosit o moji pomoc a přímluvu. Tu Ježíš Kristus aktem své spravedlivosti a velkého milosrdenství nařídí svým andělům všechny své nepřátele usmrtit. Pronásledovatelé Kristovy Církve i všichni lidé, kteří se oddávali hříchu, naráz zahynou a země bude vypadat jako poušť. Pak nastane mír a lidé budou smířeni s Bohem. Bude se sloužit Ježíši Kristu, jej vzývat a chválit. Všude rozkvete láska k bližním... Všude se bude hlásat evangelium... a lidé budou žít v bázni Boží.“

Jinak řečeno, Bůh zcela jistě vzkřísí svou Církev z jejího současného strádání. Až úpadek bude ještě temnější, což jistě nastane, jen se těsněji než kdy jindy přimkněme k Matce Boží a dejme si předsevzetí, že jí tehdy nebudeme tížit svou nevírou, jako apoštolové a učedníci Našeho Pána při první Bílé sobotě. Ujměme se toho, že potěšíme její Neposkvrněné srdce svou neotřesitelnou vírou v jejího Božího Syna a jeho jedinou pravou Církev.

Kyrie eleison.


Poznámka: S díky převzato z http://rexcz.blogspot.cz/2013/03/biskup-williamson-komentar-eleison_5782.html