Dominikánští kněží z Avrillé ve Francii nám všem prokázali velkou službu tím, že znovu publikovali úvahy o uprázdněném Římském stolci, sepsané před nějakými 400 lety proslulým tomistickým teologem ze Španělska, Janem od sv. Tomáše (1589-1644). Protože je věrným nástupcem sv. Tomáše Akvinského, těží z oné vyšší moudrosti středověku, kdy teologové ještě uměli poměřovat lidi Bohem namísto toho, aby poměřovali Boha lidmi, což je tendence, která začala jako nutnost (jestliže již duše nemohly přijímat středověký penicilin, museli přijímat podřadnější lék), ale vyvrcholila na Druhém vatikánském koncilu. Zde jsou velmi zkráceně hlavní myšlenky Jana od sv. Tomáše ohledně sesazení papeže:
I. Může být papež sesazen?
Odpověď: Ano, protože katolíci mají povinnost oddělit se od heretiků poté, co byli heretici upozorněni (Tit III, 10). Heretický papež také uvádí celou Církev do stavu legitimní sebeobrany. Papež však musí být prvně upozorněn tak oficiálně, jak je to možné, pro případ, že by [herezi] odvolal. Jeho hereze také musí být veřejná a deklarovaná tak oficiálně, jak je to možné, aby se zabránilo celkovému zmatení mezi katolíky, kteří [jej] musí následovat.
II. Kým musí být oficiálně deklarován za heretika?
Odpověď: Nikoliv kardinály, protože ačkoliv mohou volit papeže, nemohou jej sesadit, protože heretickým papežem je ohrožena univerzální Církev a tak jej může sesadit pouze nejuniverzálnější možná autorita Církve, jmenovitě církevní koncil složený z kvora všech kardinálů a biskupů Církve. Ten by byl svolán nikoliv autoritativně (což může učinit jen papež), ale mezi sebou.
III. Z jaké autority by církevní koncil sesadil papeže?
(Zde leží hlavní potíž, protože Kristus dává papeži nejvyšší moc nad celou Církví bez výjimky, jak definoval První vatikánský koncil v roce 1870. Již Jan od sv. Tomáše předkládal argumenty ohledně autority, důvodu a kanonického práva, aby prokázal tuto nejvyšší moc papeže. Jak jej potom přesto může koncil, který podléhá papeži, sesadit? Jan od sv. Tomáše přijímá řešení předložené jiným proslulým dominikánským teologem, Tommasem Cajetanem (1469-1634). Sesazení papeže Církví by nepadlo na papeže jakožto papeže, ale na pouto mezi člověkem a jeho papežstvím. Může se to zdát hnidopišské, ale je to logické.)
Na jednu stranu ani církevní koncil nemá pravomoc nad papežem. Na druhou stranu má Církev povinnost vyvarovat se heretiků a chránit ovečky. Proto stejně jako jsou na konkláve kardinálové Kristovými zmocněnci svázat tohoto člověka s papežstvím, ale jen Kristus mu dává jeho papežskou autoritu, tak by církevní koncil byl zmocněncem Krista rozvázat tohoto heretika od papežství skrze své slavnostní vyhlášení, ale pouze Kristus by jej svou Boží autoritou nad papežem, autoritativně sesadil. Jinak řečeno by církevní koncil papeže sesazoval nikoliv autoritativně, ale pouze ze zmocnění. Jan od sv. Tomáše potvrzuje tento závěr z kanonického práva Církve, které na několika místech říká, že jen Bůh může sesadit papeže, ale Církev může vydat soud o jeho herezi.
Bohužel, jak poukazují dominikáni z Avrillé, takřka všichni kardinálové a biskupové Církve dnes jsou tak široce nakaženi modernismem, že neexistuje žádná lidská naděje církevního koncilu, který by jasně viděl, a odsoudil modernismus koncilních papežů. Můžeme se jen modlit a čekat na Boží řešení, které přijde ve správný Boží čas. Příští týden: Není papež automaticky sesazen jen svou herezí?
Kyrie Eleison.
S díky převzato z...ale vždyť vy všichni víte, odkud to bereme a chodíte tam častěji než já.