Ať promluví monsignore sám:
Zachování víry a zřízení, které po 2000 let posvěcovaly Církev a duše, nemůže být v žádném případě důvod oddělení od společnství Církve, ale je právě naopak kritériem jednoty s Církví a nástupcem Petrovým. (Zvláštní okružní dopis z 15. 7. 1975)
Protože Econe leží v centru tohoto rozlehlého problému, který se katolickému svědomí naskytl zřídka v takové míře a s takovým důrazem, jsou mnohé pohledy zaměřeny na tento dům …
(Okružní dopis č. 9 z 3. 9. 1975)
Nacházím se skutečně v dramatické situaci. Musíme se tedy rozhodnout… Rozhodujeme se pro to naši víru neopustit, neboť v tomto se nemůžeme mýlit. (Kázání z 29. 8. 1976 v Econu)
Přestože nyní dělám totéž jako předtím 30 let … , jsem najednou a divinis suspendován … Věřím, že bych byl tenkrát exkomunikován, kdybych své bohoslovce vzdělával tak, jako jsou dnes vzděláváni (v oficiílních sem. - pozn. překl.) … Skutečnost je, že se v Církvi něco změnilo. (Kázání z 29. 8. 1976 v Lille)
Necítím se izolován, jsem v jednotě s 20 stoletími Církve a se všemi svatými nebes a ráje. (Kázání z 29. 8. 1976 v Lille)
Já nesoudím Svatého Otce, tradice ho soudí. (Kázání z 29. 8. v Lille)
Jak dalece nám (papež) nepředává víru svých předchůdců, není nástupcem svých předchůdců … Pravda nepochází z většiny a většina neplodí pravdu. (Projev z 18. 9. 1976 v Econu)
Vyhýbejme se zatracování, urážení, ironickým poznámkám, vyhýbejme se neplodným polemikám, posvěcujme se, posvěcujme duše, které k nám budou v neustále větším množství přicházet.
(Pokyny pro bohoslovce z 24. 2. 1977)
Nic nezničí vládu Satana více než Oběť mše svaté, protože náš Pán panuje skrze dřevo kříže. (Kázání z 26. 3. 1977 v Econu)
Pakliže zde neučím pravé víře, opusťte mne, neučím-li katolické pravdě, odejděte, drazí bohoslovci, nezůstávejte zde! Je to vaše povinnost. (Kázání 18. 9. 1977 v Econu)
Nebojte se potup a urážek, ale pouze toho, činit zlé. (Zvláštní okružní dopis z 3. 6. 1979)
Není nic krásnějšího než kněz, který rozdává Svaté Přijímání. (Kázání z 27. 6. 1980 v Econu)
Až do kterého stupně mohou z lidskosti přicházející chyby … zasáhnout božské v Církvi, ví jen sám Bůh. (Kázání z 29. 6. 1982 v Econu)
Toto Bratrstvo (sv. Pia X.) vzniklo v Církvi a pro Církev. (Kázání z 26. 2. 1982 v Zaitzkofenu)
Není Církev bez kněžství: Bez kněžství není oběť, bez oběti není Církev. (Kázání z 9. 6. 1984 v Econu)
Moji milí přátelé, je to kříž, co musíte mít stále před očima, … (Kázání z 1. 7. 1984 v Zaitzkofenu)
Když naše Mše sv. není Církev, pak nikdy žádná Katolická církev nebyla. (Kázání z 9. 12. 1984 v Martigny)
Od toho okamžiku, ve kterém převezmeme úřad pastýře, musíme zkoušet vše, abychom napodobili také Jeho mírnost a pokoru. (Kázání z 7. 7. 1985 v Zaitzkofenu)
Summa svatosti je kříž. (Kázání z 27. 6. 1986 v Econu)
Nehledejte řešení jinde! Problémy, které máme s Církví - ne s Církví všech časů, ale s dnešní hierarchií - pochází z toho, že se dnešní hierarchie paktuje se světem, dopouští se kompromisů se světem a nás chce do těchto kompromisů zavléct, a že chceme zůstat věrni Ježíši Kristu, chceme zůstat věrni naší víře. To je celý problém. (Kázání z 15. 2. 1987 v Zaitzkofenu)
Co působí jednotu církve je jednota víry! … A protože chceme tuto jednotu víry zachovat, budeme pronásledováni od těch, kteří jsou připraveni ji ztratit. (Kázání z 22. 8. 1987 ve Fátimě)
Moji milí přátelé, my nejsme žádní “anti” jenom proto, abychom byli “anti”. Jsme “anti”, protože kříž našeho Pána Ježíše Krista je “anti”: Antiliberální, antiekumenický, antikomunistický. (Kázání z 8. 12. 1987 v Econu)
Nejsme ani schizmatičtí, ani exkomunikovaní. Nejsme proti papeži. Nejsme proti Katolické církvi. Neděláme žádnou paralelní církev, to vše je absurdní. My jsme to, co jsme vždy byli, katolíci, jimiž i nadále zůstaneme. (Interviev z 30. 6. 1989 v Econu)
Vše, co zůstane věrno Církvi, bude předmětem divokého a stálého pronásledování. (Duchovní průvodce Kap. 8 )
Kněz je vpravdě povolán ke svaté věci, musí být tedy také svatý. (Kázání z 1.11. 1990)
Jsem hluboce přesvědčen o tom, že Bratrstvo představuje prostředek, který Bůh chtěl k ochránění a udržení víry, víry, pravdy Církve a toho, co se v Církvi ještě dá zachránit. (Interviev pro Fideliter z 9. 12. 1990 v Sursenne-Paříži)