+ + + T R A D I T I O + + + Katolické fórum pro katolíky, ochránce nenarozeného života a všechny, pro které je Salus animarum opravdu suprema lex. |
| | Husovo hereticke uceni | |
|
+4Fr. Albert T.O.P. Kolcok JL Inger Katarsky heretik 8 posters | |
Autor | Zpráva |
---|
Anonymní Anonymní
| Předmět: Re: Husovo hereticke uceni 15.03.10 8:11 | |
| K OK. Jen připomínám, že prezentujete dominikánské pojetí svobodné vůle milosti a vztahu dostatečné a účinné milosti, které rozvinul především Domingo Bañez OP. I já se s ním ztotožňuji, neb jsem si všiml, že jsem jej +- vždy v diskuzích zastával.
Krom toho existuje ještě molinistické (jezuitské) pojetí, u kterého je svobodná vůle člověka ještě silnější, neb je to právě ona, kdo převádí dostačující milost na milost účinnou. Ačkoliv dominikáni chtěli udělat z Moliny pelagianistu (jezuité z Baneze zase lutherána), papež uznal toto pojetí za víře neodporující. Problém je, že molinismus oslabuje Boží svrchovanost. Jezuité - především Suarez - pak toto učení trochu modifikovali, takže vznil jezuitský semimolinismus. U dominikánského pojetí je zase trochu problém s pochopením, jak Bůh působí při hříšných skutcích.
Každý řád - dominikáni i jezuité, mají právo vyučovat vlastnímu pojetí svobodné vůle a milosti. Ačkoliv jsou tyto školy protikladné, obě se slučují s dogmatem, že milost je ke spáse nutná a že milost neruší svobodnou vůli.
Učení obou škol souvisí s jejich celkovým pojetím kauzality. U dominikánů Bůh spolupůsobí s každou sekundární příčinou, a to podle její přirozenosti, u suareziánů jsou sekundární příčiny vymezené jen vlastní přirozeností, a tedy jsou schopné naprosto samostatného působení. V moderní terminologii by se dominikánské pojetí dalo nazvat kompatibilismem, tj. svobodná vůle je slučitelná s všeobecným determinismem, jesuitské pojetí je inkompatibilismem, tj. svobodná vůle s všeobecným determinismem slučitelná není, a to znamená, že má-li existovat svoboda, nemůže existovat všeobecný determinismus. |
| | | René Václavek Obecní drbna
Počet příspěvků : 2775 Věk : 64 Bydliště : Pod Sv.Hostýnem Na +T+ od : 19. 04. 07
| Předmět: Re: Husovo hereticke uceni 15.03.10 9:15 | |
| - Clemens napsal:
- Učení o předučení není těžký blud, když na něm stojí de facto celá Augustinova teologie.
Hus toto bohužel špatně pochopil. | |
| | | Mr.Difficult Svůdce maličkých
Počet příspěvků : 4135 Bydliště : Země Koruny svatováclavské Na +T+ od : 01. 12. 06
| Předmět: Re: Husovo hereticke uceni 15.03.10 10:53 | |
| Ne tak úplně, těch pojetí je víc, mně přijde nejpropracovanější a nejúplnější to, co zastával sv. Alfons: každý má dostačující milost, která stačí k lehčím úkonům jako je modlitba a spoluprací s touto milostí modlitbou nám Bůh dává vyprošené aktuální milosti. Molina má prvdu v tom, že když člověk spolupracuje svou vůlí s dostačující milostí, činí z ní účinnou. Avšak v případě těžších úkonů a odporu k velkým pokušením nutno počítat ze zvláštními aktuálními milostmi, které na výpros Bůh dává, ježto to síbil a pacta sunt servanda dodržuje. Otázka je, v čem spočívá ta aktuální milost a její neomylný účinek a to zejména ve vztahu ke svobodě. Já si to představuji zhruba jako oheň v kamnech, tu dostačující jako trošku žhavé uhlí, které se dá snadno uhasit a úkony modlitby a Božských ctností jako foukání do toho lehce žhavého. Čím více se na žhavé uhlí fouká, tím více je oheň promění v sebe a když je dostatečně žhavo, tak to hrnek vody už neuhasí. Pochopitelně, že tomuto ohni je nutno stále přikládat a přifukovat, přidušují ho i písek, hlušina, tj. hříchy lehké a každá radost z něčeho jiného než je Bůh, protože i z časných věcí (piva, manželky, ctností, bohatství, pečínky) se můžem radovat jedině v Bohu a pro Boha. Augustiniáni akt. milost chápali jako jakési delcatatio z dobra, které si svou povahou a intenzitou vždy nakloní svobodnou vůli a dodávám, je tím silnější, čím je uhlík rozžhavenější čím méně svinstva, smetí a příměsí v něm je. Tolik zhruba k tomu, že spor mezi dominikány a jezuity byl umělým sporem, protože obě strany nedotáhly svou nauku. Nakonec to v dějinách patřilo mezi nimi k takovému sportu vzájemně se pošťuchovat. To dnes už jsou modenismem spojeni jak Pilát s Herodem. - Georgeus Ioannes Baptista napsal:
- K OK.
Jen připomínám, že prezentujete dominikánské pojetí svobodné vůle milosti a vztahu dostatečné a účinné milosti, které rozvinul především Domingo Bañez OP. I já se s ním ztotožňuji, neb jsem si všiml, že jsem jej +- vždy v diskuzích zastával.
Krom toho existuje ještě molinistické (jezuitské) pojetí, u kterého je svobodná vůle člověka ještě silnější, neb je to právě ona, kdo převádí dostačující milost na milost účinnou. Ačkoliv dominikáni chtěli udělat z Moliny pelagianistu (jezuité z Baneze zase lutherána), papež uznal toto pojetí za víře neodporující. Problém je, že molinismus oslabuje Boží svrchovanost. Jezuité - především Suarez - pak toto učení trochu modifikovali, takže vznil jezuitský semimolinismus. U dominikánského pojetí je zase trochu problém s pochopením, jak Bůh působí při hříšných skutcích.
Každý řád - dominikáni i jezuité, mají právo vyučovat vlastnímu pojetí svobodné vůle a milosti. Ačkoliv jsou tyto školy protikladné, obě se slučují s dogmatem, že milost je ke spáse nutná a že milost neruší svobodnou vůli.
Učení obou škol souvisí s jejich celkovým pojetím kauzality. U dominikánů Bůh spolupůsobí s každou sekundární příčinou, a to podle její přirozenosti, u suareziánů jsou sekundární příčiny vymezené jen vlastní přirozeností, a tedy jsou schopné naprosto samostatného působení. V moderní terminologii by se dominikánské pojetí dalo nazvat kompatibilismem, tj. svobodná vůle je slučitelná s všeobecným determinismem, jesuitské pojetí je inkompatibilismem, tj. svobodná vůle s všeobecným determinismem slučitelná není, a to znamená, že má-li existovat svoboda, nemůže existovat všeobecný determinismus. | |
| | | Anonymní Anonymní
| Předmět: Re: Husovo hereticke uceni 15.03.10 14:02 | |
| Ono nakonec jde vlastně jen o to pojetí kauzality. Podle dominikánů Bůh spolupůsobí s každou sekundární příčinou, podle jezuitů stačí sekundárním příčinám k samostatnému působení jejich stvořená přirozenost. Takže pro dominikány je přijetí dostatečné milosti spolupůsobeno Bohem a právě toto spolupůsobení, které neomylně plodí účinek zvou účinnou milostí, zatímco molinisté tvrdí, že to působí svobodná vůle sama. Problém je, že podle molinismu tvorové jaksi sami určují Boha.
Pro praxi to nemá větší význam, protože na chodu světa nic nemění to, jestli Bůh pouze udržuje svět v bytí nebo i spolupůsobí s každou druhotnou příčinou.
Přikláněl bych se spíše k dominikánskému pojetí. |
| | | Anonymní Anonymní
| Předmět: Re: Husovo hereticke uceni 21.03.10 22:18 | |
| - Georgeus Ioannes Baptista napsal:
- K OK.
Jen připomínám, že prezentujete dominikánské pojetí svobodné vůle milosti a vztahu dostatečné a účinné milosti, které rozvinul především Domingo Bañez OP. I já se s ním ztotožňuji, neb jsem si všiml, že jsem jej +- vždy v diskuzích zastával.
Krom toho existuje ještě molinistické (jezuitské) pojetí, u kterého je svobodná vůle člověka ještě silnější, neb je to právě ona, kdo převádí dostačující milost na milost účinnou. Ačkoliv dominikáni chtěli udělat z Moliny pelagianistu (jezuité z Baneze zase lutherána), papež uznal toto pojetí za víře neodporující. Problém je, že molinismus oslabuje Boží svrchovanost. Jezuité - především Suarez - pak toto učení trochu modifikovali, takže vznil jezuitský semimolinismus. U dominikánského pojetí je zase trochu problém s pochopením, jak Bůh působí při hříšných skutcích.
Každý řád - dominikáni i jezuité, mají právo vyučovat vlastnímu pojetí svobodné vůle a milosti. Ačkoliv jsou tyto školy protikladné, obě se slučují s dogmatem, že milost je ke spáse nutná a že milost neruší svobodnou vůli.
Učení obou škol souvisí s jejich celkovým pojetím kauzality. U dominikánů Bůh spolupůsobí s každou sekundární příčinou, a to podle její přirozenosti, u suareziánů jsou sekundární příčiny vymezené jen vlastní přirozeností, a tedy jsou schopné naprosto samostatného působení. V moderní terminologii by se dominikánské pojetí dalo nazvat kompatibilismem, tj. svobodná vůle je slučitelná s všeobecným determinismem, jesuitské pojetí je inkompatibilismem, tj. svobodná vůle s všeobecným determinismem slučitelná není, a to znamená, že má-li existovat svoboda, nemůže existovat všeobecný determinismus. Toto je velmi zajímavé. Mohl byste mi, prosím, poskytnout seznam literatury na toto téma? |
| | | Anonymní Anonymní
| Předmět: Re: Husovo hereticke uceni 22.03.10 8:42 | |
| - Jashar napsal:
- Georgeus Ioannes Baptista napsal:
- K OK.
Jen připomínám, že prezentujete dominikánské pojetí svobodné vůle milosti a vztahu dostatečné a účinné milosti, které rozvinul především Domingo Bañez OP. I já se s ním ztotožňuji, neb jsem si všiml, že jsem jej +- vždy v diskuzích zastával.
Krom toho existuje ještě molinistické (jezuitské) pojetí, u kterého je svobodná vůle člověka ještě silnější, neb je to právě ona, kdo převádí dostačující milost na milost účinnou. Ačkoliv dominikáni chtěli udělat z Moliny pelagianistu (jezuité z Baneze zase lutherána), papež uznal toto pojetí za víře neodporující. Problém je, že molinismus oslabuje Boží svrchovanost. Jezuité - především Suarez - pak toto učení trochu modifikovali, takže vznil jezuitský semimolinismus. U dominikánského pojetí je zase trochu problém s pochopením, jak Bůh působí při hříšných skutcích.
Každý řád - dominikáni i jezuité, mají právo vyučovat vlastnímu pojetí svobodné vůle a milosti. Ačkoliv jsou tyto školy protikladné, obě se slučují s dogmatem, že milost je ke spáse nutná a že milost neruší svobodnou vůli.
Učení obou škol souvisí s jejich celkovým pojetím kauzality. U dominikánů Bůh spolupůsobí s každou sekundární příčinou, a to podle její přirozenosti, u suareziánů jsou sekundární příčiny vymezené jen vlastní přirozeností, a tedy jsou schopné naprosto samostatného působení. V moderní terminologii by se dominikánské pojetí dalo nazvat kompatibilismem, tj. svobodná vůle je slučitelná s všeobecným determinismem, jesuitské pojetí je inkompatibilismem, tj. svobodná vůle s všeobecným determinismem slučitelná není, a to znamená, že má-li existovat svoboda, nemůže existovat všeobecný determinismus. Toto je velmi zajímavé. Mohl byste mi, prosím, poskytnout seznam literatury na toto téma? Nezabýval jsem se nějak zvlášť touto otázkou, takže mohu poskytnout jen doporučení všeobecné literatury. Jezuitské pojetí je možné najít v Žákově Soustavné katolické věrouce pro lid, protože F. Žák byl jezuita. Tradiční tomistické pojetí představuje Gredt v Základech aristotelsko-tomistické filosofie. |
| | | Sponsored content
| Předmět: Re: Husovo hereticke uceni | |
| |
| | | | Husovo hereticke uceni | |
|
| Povolení tohoto fóra: | Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru
| |
| |
| |
|