Definice liturgie dle Simajchla

Cituji z brožury Ladislava Simajchla "Naše role při nedělní bohoslužbě vydáném pro mládežnické aligátory.  "Dříve bylo úkolem kněze, aby zbožně celebroval a dodržel rubriky (zatímco dnes mu mohou být nějaké rubriky ukradené). "Dřív bylo sedadlo kněze místem pasivního čekání, dnes jt to křeslo předsedy liturgického shromáždění(jak na schůzi). " dřív stál kněz u oltáře zády k lidem, dnes je obrácen k lidem, ani misál nemá po straně, aby dodzžoval oční kontakt s lidmi(ten je tak důležitý).  "Dřív bylo ticho s pasivním čekáním, dnes je součástí liturgie aktivní meditace, gesta (tleskání, mávání rukama).           " Dříve šlo k přijímání pár podivínů, dnes jde většina shromáždění(mnozí bez přípravy nebo svatokrádežně, holt plná účast). Zeptal se mne kdosi,co to mše je. Dříve se mluvilo o oběti, dnes je to prý hostina. Mše sv. je vybroušený diamant. Podle toho, z které strany se díváš, zazáří ti vždy novou jiskrou.  jeden má myšlenku na večeří, druhý na oběť, vysvobození, vykoupení, hlas Pána. Otázka oběti asi takhle. Je to oběť i hostina, zkrátka obětní hostina. (samoobsluha, vyber si co chceš). "Myslel jsem si, že po zavedení národního jazyka se lidé do kostelů pohrnou, když tomu budou rozumět, ale nestalo se to bohužel tak. (to si může myslet jen naivka). Dnes je se zavedením jazyka spíše vodopád slov(dobrý postřeh). Autor aspoň uznává, že byla škoda čistit kostely od soch, ornátů, krása k liturgii patří. Další "špeky" uvedu jindy.

A kdo je ten autor oněch perel Ladislav Simajchl? Není to snad inkarnace Pavlíka Morozova?

Mše svatá je pravou a vlastní obětí. (de fide)
Mešní oběť je zpřítomnění Kristovy oběti na kříži, slaví se její památka a aplikuje její spásná moc. (de fide)

To je kus hovada.
Mše svatá je oběť. Ten starý hlupákby si měl nastudovat něco od Pia XII. Ach jo

Quido van Rijn napsal:

A kdo je ten autor oněch perel Ladislav Simajchl? Není to snad inkarnace Pavlíka Morozova?

V brožuře je pouze jméno, není před ním pater,tak nevím. Podle dalších výpovědí by to na kněze ukazovalo.

René Václavek napsal:

Quido van Rijn napsal:

A kdo je ten autor oněch perel Ladislav Simajchl? Není to snad inkarnace Pavlíka Morozova?

V brožuře je pouze jméno, není před ním pater,tak nevím. Podle dalších výpovědí by to na kněze ukazovalo.

Je to kněz, ve FATYMu vydává své brožurky o různých základních křesťanských tématech zaměřené spíše na lidi mimo Církev.

hama napsal:

René Václavek napsal:

Quido van Rijn napsal:

A kdo je ten autor oněch perel Ladislav Simajchl? Není to snad inkarnace Pavlíka Morozova?

V brožuře je pouze jméno, není před ním pater,tak nevím. Podle dalších výpovědí by to na kněze ukazovalo.

Je to kněz, ve FATYMu vydává své brožurky o různých základních křesťanských tématech zaměřené spíše na lidi mimo Církev.

To je ovšem smutné, že takový kněz mate věřící a lidi, kteří hledají Krista.

Je to opravdu smutné, že něco takového napíše kněz... Tak Mše sv. je pro každého co se mu líbí. Hmmmmmm....

Ladislav Simajchl má titul Mons.

http://www.sweb.cz/most/2004/06/bohosluzba2.htm

Kdo si chce přečíst všechno tak prosím:
Ladislav Simajchl: Naše role při nedělní bohoslužbě

http://www.sweb.cz/most/2004/05/bohosluzba1.htm
http://www.sweb.cz/most/2004/06/bohosluzba2.htm
http://www.sweb.cz/most/2004/07/bohosluzba3.htm
http://www.sweb.cz/most/2004/08/bohosluzba4.htm
http://www.sweb.cz/most/2004/09/bohosluzba5.htm
http://www.sweb.cz/most/2004/10/bohosl6.htm
http://www.sweb.cz/most/2004/11/bohosl7.htm
http://www.sweb.cz/most/2004/12/bohosl8.htm

-Je dobré, že byl dán kříž na bok od oltářního stolu, je dobře vidět na předsedajícího.(to je důležité, hledět na ukřižovaného by nám mohlo znechutit nedělní oběd). -Před koncilem byli nositelé liturgického dění uznáváni jen kněží. Dnes platí, že nedělní bohoslužba je záležitosti všech.(občas zaskočí nějaký ten laik aby pan farář nebyl tak přepracovaný) .-Dřív se lidé připravovali postem, nejedli od půlnoci. Ted si zdůraznujeme lačnost po slovu Božím(to je důležité, hlavně slovo, jak na to již dávno přišli křestané odlišných tradic). Co je to mše-vzpomínková slavnost,Ježíš je s námi, je to schůze, uzavírá se při ní nová smlouva s Bohem a člověkem. Je to také posvátná hra Božích dětí, obětní hostina, je to poslání- misse. Dnes je zvykem starších kněží provádět elevaci při proměnování, mělo to smysl, když byl kněz zády k lidu, dnes to není potřebné (stačí zvednout 5 cm nad stůl a okamžitě položit)." Divadelní laciné efekty do liturgie nepatří, to je pravda, ale přesto uvažte. co by řekla rodina, kdyby hospodyně předkládala v neděli stále stejné jídlo? I mše nemá být stejná a monotonní". (farní sovět vždy něco nového vybere).

Do kostela dnes někteří chodí "na kněze (kazatele)", nikoliv však "na Krista".

Mamko, souseda říkala, že v kostele XY káže nový kněz a je úplně úžasnej. Tam musíme v neděli hnedka zajít...

Ale tak na kázání se dřív taky chodilo...jako na kazatele myslím. Ale protože byla obvykle přede mší svatou, nebo úplně mimo, tak to byla jiná situace.

Je třeba dodržovat kontakt kněze se shromážděním( hlavně se koukat na bujná poprsí vyvinutých signálnic a jejich opálené nožky, dobré pro zachování celibátu).

Jak píšeš, to byl rozdíl. Osobně by mě zajímalo, kolik lidí v kostele chápe, co se u oltáře děje a co je to nejdůležitější...

René Václavek napsal:

Je třeba dodržovat kontakt kněze se shromážděním( hlavně se koukat na bujná poprsí vyvinutých signálnic a jejich opálené nožky, dobré pro zachování celibátu).

Ale však jo!
Ať čučej do lidí. Jen se pak panstvo nesmí divit a pohoršovat, když z těch všech spolč a kontatků s farnicemi se jim farář ožení.

Mikolaj napsal:

Jak píšeš, to byl rozdíl. Osobně by mě zajímalo, kolik lidí v kostele chápe, co se u oltáře děje a co je to nejdůležitější...

90% si myslí, že nejdůležitější(a tím pádem i podstatou mše) je přijímání.
Průzkum jsem nedělal, ale moc mýlit se nemohu.

Dnes je důležité všemu rozumět, co se děje a co je mše dnešní mládežničtí blbečkové neví, proto ten odpor k tradiční mši. Musí všemu rozumět, vidět, žádné mysterium.

René Václavek napsal:

Dnes je důležité všemu rozumět, co se děje a co je mše dnešní mládežničtí blbečkové neví, proto ten odpor k tradiční mši. Musí všemu rozumět, vidět, žádné mysterium.

Přesně! Čemu nerozumíme, to není.

Oni tomu přece nerozumí.
Jenom papouškují to, co jim jejich moderní panáčci řekli. K pramenu nejdou. Stačí jim výpusť z hnojiště.

To souvisí také s pojmem "aktivní účast", kterou po koncilu, nebo už na něm zavedli. Dřív bylo přikázání: ...celou mši svatou pobožně slyšeti., ale dnes je to aktivně se účastnit mše sv. A co to znamená? Odpapouškovat všechny "i s tebou" apod, a přirom - jak je evidentní - už není třeba ani vědět, že mše sv. není Oběť+hostina, ale jedině a pouze Oběť. Mnohem "aktivněji" se účastnila mše sv. babička, která toto věděla a klidně o tom celou mši sv. rozjímala při růženci, než dnešní aktivní farníci, kteří musí vše vidět a pořád něco povídat a odpovídat, ale o tom, co se tam skutečně děje, už neví...

Ani po mši nenechají nikoho na pokoji, dobytkové....., žvanit, řehtat se, lítat po kostele a kněz odpoví- je to přeci setkání....

Neodsuzujte je! Za to může ten kněz, že je neupozornil na to, jak se chrámu Páně chovat.

Ovšem někdy se kněz snaží sebevíc a pokrokoví farníci na něj akorát píší sprosté stížnosti na biskupství, že je zpátečnický, tvrdý, nerespektuje rozhodnutí farní rady atp.

Když už farní rada existuje, je třeba jí vytížit nějakou hodnotnou
činností: třeba péčí o budovy a podobně. Jakmile by museli skutečně
něco dělat a ne jen otravovat, přestalo by to ty postarší frustrované
farní rádkyně bavit. Je třeba je unavit.