Practica Inquisitionis haereticae pravitatis

Španělská inkvizice byla také zřízena papežským ediktem, ačkoliv byla v rukou krále, který jmenoval inkvizitory. Byla to tedy stricto sensu papežská a Církevní instituce. Od poloviny 17. století byl ovšem počet procesů malý; Inkvizice byla dokonce v nemilosti, když se postavila králem podporovanému regalismu, který požadoval pro krále moc nad Církví.

Film jsem neviděl, ale považuju za nereálné, že by Inkvizice moc, kterou ji připisuje Forman. Kdybyste chtěl přirovnání, tak (s velikou rezervou) je to jako kdyby film tvrdil, že někoho mučí dnešní Kongregace pro nauku víry.

Llorca poznamenává, že na španělskou Inkvizici nesmíme hledět dnešním prismatem indiferentismu. Španělská inkvizice mohla za celou dobu své existence popravit cca 10 000 heretiků (ale to opravdu těžko odhadnout); když se to srovná třeba se statisíci obětmi náboženských válek ve Francii, je jasné, že je to dobrá práce. Byla to Inkvzice, která zajistila, že v dobách 16. století, kdy vládnul všeobecný zmatek, zažilo Španělsko zlaté období.

Ano. Hamo, to jste napsal uplne spravne,a ja Vam mnohokrat dekuji za tak vyborny prispevek!
Ano, od pocatku byla spanelska Inkvisice stanovena jako cirkevne-svetsky soud,a s rostouci zavislosti a vazanosti duchovenstva na korunu, byla Inkvisice jedinecnym nastrojem cirkevni i statni moci.
Jmenovala se oficialne Supremo Tribunal de la Santa Inquisicion.
O 17.-18. stoleti jsem psal jiz asi 2-3 stranky nazpatek, i o tom jak se vyvijely procesy,a jak soudu k smrti ubyvalo a ubyvalo. Po roce 1770 jiz nebyl upalen nikdo!

Ale vratme se na zacatek.
Na pocatku vlady Isabely Kastilske a Ferdinanda Aragonskeho byly v zemi velmi slozite pomery etnicke, komplikovane nabozenskou situaci. Metody, ktere zacala prosazovat spanelska Inkvisice prosazujici jednotu nabozenstvi jako nutnost, byla velmi dulezita,a Spanelsku velmi pomohla.
Po staleti na Pyrenejskem ostrove zilo statisice zidu, ktrei prispivili k rozkladu spolecnosti. Pokud zide- maranos, se nechali pokrtit, byli tak podrizeni kontole Inkvisice.
Tyto, i dalsi duvody vedly kralovske manzele k zadosti kurii o obnoveni inkvisicnich soudu, ktere zatim pusobilý nesystematicky.
Papez Sixtus IV. jim vyhovel a 1. 11. 1478 vydal breve, jimz zmocnil Isabelu Kastilskou a Ferdinanda Aragonskeho ke jmenovani 2- 3 biskupu, arcibiskupu, jimz byl sverem dohled nad nove pokrtenymi zidy.. Meli zaroven nad nimi pusobit jako cirkevni soud.
Na zaklade tohoto povoleni jmenovali manzele prvni 2 Inkvisitory dne 17.9. 1480, oba dominikany. Michalla Morilla a Juaana de Martin.

Netrvalo dlouho a do Rima dosly protesty ze novy inkvisicni soud byl podrizen svetske moci.
Dalsim krokem tedy bylo jmenovani generalniho Inkvisitora. A na podzim roku 1483 byl jmenovan Tommasso Torquemada. Pravomoc generalniho Inkvisitora se vztahovala na cele uzemi obou panovniku, kde byl primym zastupcem papeze.
Generalni Inkvisitor byl jmenovan kralem, ale cirkevni pravomoci dostal od papeze!
K pomoci mel radu, v niz zasedali nejen duchovni, podlehajici generalnimu Inkvisitorovi, ale i svrtsi urednici.

Inkvisicni soudy nebyly bez vyhrad prijimany ani spanelskymi duchovnimi, ktere bylo hned po zidech Inkvisici nejvyce "ohrozeno"-a po pravu.
V roce 1485 byl jako vyraz odporu zavrazden Inkvisitor Petr Arbuez, kanovnik v Zaragoze. Ktery byl i kanonisovan a ja si tohoto svrtce nesmirne vazim a ctim!

Kdyz za krale Ferdinanda zacalo systematoicke pokrteni zidu, upevnila se moc Inkvisice a Sv. Petr Arbuez se stal Inkvisitorem v Aragonii.
Vrazedny utok na neho byl proveden 15.9. 1485 a 17.9. pak na nasledky zraneni zemrel.
Byl kanonisovan v roce 1867.
Spanelske spojeni trunu a oltare bylo nesmirne uzitecne pro obe strany,a Inkvisice mela hlavni zasluhu na rozkvet Spanelska!!!!

Jestli se nemýlím, tak se španělská inkvisice zabývala usilovně také židovskou infiltrací církve, tedy Židy, kteří se nechali pokřtít, ale v srdci Krista nepřijali. Je to tak? Máte nějaký odkaz na podrobnější text o tom?

Ano, jiste ze se zabyvala zidy, kteri se nechali pokrtit,ale i nadale praktikovali sve hereticke zidovske vyznani. To byla jedna z hlavnich praci spanelske Inkvisice.
Napr. na http://www.liberius.net/ by melo byt dilo od Llorca o spanelske Inkvisici.
O tom krteni zidu jsem blize popisoval, kdyz jsem psal zde o 3. generalnim Inkvisitorovi Spanelska, Ximenez de Cisnerosovi. Pokusim se najit, kam jsem to psal.

K spanelske Inkvisici doporucuji toto, jako zaklad:
Kamen H.- The Spanish Inqisition- London 1936
Llorca B.- La Inquisicion en Espana- Madrid 1936
Llorente J.A.- Memoria historica sobre cual ha sido la opinion nacional de Espana acerca del Tribunal de la Inquisicion - Madrid 1812

Llorente- Anales se la Inquisicion de Espana- Marid 1812
Malenes E.- Torquemada et l Inquisition- Paris 1887
Sabatine A.- Torquemada and the Spanish Inquisition- Boston 1930.

Ale mam toho daleko vice.

Narazil jsem na článek, který se mi zdá velmi dobrý - http://www.sspx.org/against_sound_bites/defense_of_the_inquisition.htm - mimo jiné o katharech a marranos.

To je primo krasa pane Kretschmer! Timto clankem jste mne velmi potesil. Pral bych si aby i zde ve Finsku byli lide jako jste Vy, Hama, a ostatni zde, kteri Svaty Tribunal obhajuji a preji si aby fungoval znova. Mne nekdy pripada ze jsem zde ve Finsku i v cele Skandinavii uplne sam,a vim ze jsem sam, ktery o Inkvisici pise a haji ji. Vse ostatni co zde vyslo, je hluboce zamerene proto Svatemu Tribunalu.
Prijedte k nam,a prednasejte o Svate Inkvisici, tak jako to delam ja.
Ale nekdy se mi zda, ze zde mam prilis mnoho nepratel,a styska se mi po stredni Evrope, po mistech, kde Svaty Tribunal fungoval. Lide me zde nazyvaji tez velkym Inkvisitorem, ale nemysli to nijak pratelsky.
Tim clankem jste mne tak potesil, ze ani nevite jak. Mne jak ziji zde na severu se zda, ze vsichni jen utoci na Cirkev,a nekdy se mi zda ze jsem sam na celem severu, ktery obhajuje Svaty Tribunal. Prave jsem psal o Inkvisici pro finsky web a uz mne prisla rada vyhruzek,a denne mi pisi "katolicti" skandinavsti moderniste prave o tom jak se " JPII. Za Inkvisici omluvil". Tim, co JPII. udelal, dal do rukou modernistum, protestantum i ateistum velmi mocnou zbran.
Je mi to nekdy tak lito.

Ta omluva za Inkvizici byla otřesná, dala nepřátelům zbraň do ruky. "Podívejte se, jaký bordel dělala Církev, když i papež se za vše omlouvá".Pak i "katoličtí kněží" žvaní o hrůzách Inkvizice, temném středověku, době temna po Bílé Hoře. Většina katolíků je bohužel stádo trotlů.

Nejen katolíků.
Každý není obdařen moudrostí a chytrostí. Každý je ale obdařen soudností. A když na něco nemám dostatečný potenciál, mám se toho varovat.
Jinak riskuji opovržení a výsměch od těch, kdo jsou na tom lépe.
Správně ohodnotit své schopnosti je velké umění.

Ona je ještě otázka, za co přesně se Jan Pavel II. omluvil. Máte někdo text oné omluvy? Je jisté, že se u inkvizičních tribunálů staly i excesy (např. Robert le Bougre), ale sv. Inkvice je vcelku pružně řešila. Ze srovnání s tehdejšími světskými tribunály a současnou justiční mafií vychází ovšem Inkvizice dle mého soudu jednoznačně vítězně.

Mate pravdu. Text te Wojtylove omluvy nemam, hrozne mne tim nastval.
Ale omluvil se za "excesy pachane v dobe pusobeni Sv. Inkvisice".
Ale ateiste, protestante a modernisticti katolici to berou tak, ze se Wojtyla za Sv. Inkvisici omluvil a odsoudil ji sam.
Presto je neslychane, co on jako "katolicky papez" vypustil z ust. Tim dal do ruky nepratelum Cirkve velmi mocnou zbran, kterou seted ohaneji.
I zde ve Finsku, jak o Sv. Inkvisici pisi, stale mi odpovidaji ze "i papez se za Inkvisici omluvil".
Zde se pry uci i na TF, jak "bylo vyborne ze se JPII. za Inkvisici omluvil a ze se za ni stydel". Naprosty hnus. Ale to je vseobecna TF, luteranska, na ktere studuji i ateiste.
Nejhorsi ale je, ze toto rikaji i katolici. Proc si uz konecne katolici nenechaji vysvetlit jak to se Svatym Tribunalem bylo?
Ja i zde o Sv. Inkvisici pisi a prednasim leta a leta- celou dobu co zde ve Finksu ziji, ale kdo ma namitky jsou predevsim "katolici". Je mi to lito, moc lito.

To je přesně to. S inkvizičními excesy nelze souhlasit, jenže ne všude se tyto excesy děly, kolik světců bylo mezi inkvizitory. Pokud se za ni plošně omluvím, dávám protivníkovi zbraň do ruky. Stejně tak omluva muslimům za příkoří spáchané křestany. Určitě toho příkoří bylo mnohem více z jejich strany. Nebo židé tvrdí, že křesťané byli jejich největšími pronásledovateli. Zapoměli říci, že prvními pronásledovateli křesťanů byli právě židé, pohanům byli křesťané zpočátku volní. Až začali být pohany pronásledovány, židům se nic nestalo. Údajně ten nápad, že křesťané podpálili Řím vyšel pro Nerona od židů.
Oni sice na pohany nadávali, ale měli jinak náb. volnost, žádný pohan se neodvážil do chrámu vstoupit, respektovali i jejich svátky a zvyklosti.

Jan Pavel II.: Tertio millennio adveniente

35. Další bolestnou kapitolu, k níž se synové církve nemohou vrátit jinak než s duchem otevřeným pro pokání, představuje tichý souhlas, projevovaný zvláště v některých staletích, s metodami intolerance a dokonce násilí ve službě pravdě.

Je pravdou, že správný historický úsudek se neobejde bez pečlivého uvážení dobových kulturních podmíněností, pod jejichž vlivem se mnozí mohli v dobré víře domnívat, že autentické vydávání svědectví pravdě znamená potlačovat nebo alespoň vylučovat názor druhého. Nejrůznější důvody často spoluvytvářely předpoklady intolerance a živily atmosféru vášní, z níž se dokázali vytrhnout jen lidé velkého ducha, opravdu svobodní a plní Boha. Ale ani uvážení polehčujících okolností nezbavuje církev povinnosti velmi želet slabosti tolika svých synů, kteří pokřivili její tvář a dokonce zabránili tomu, aby plně nahlížela obraz svého ukřižovaného Pána, nepřekonatelného příkladu trpělivé lásky a pokorné mírnosti. Z těchto bolestných rysů minulosti vyplývá pro budoucnost poučení, které musí vést každého křesťana k tomu, aby se pevně držel zlatého pravidla daného koncilem: „Pravda nevznáší svůj nárok jinak než silou pravdy samé, která proniká do lidské mysli jemně a spolu mocně“. (Dignitatis Humanae §1)

"Zapoměli říci, že prvními pronásledovateli křesťanů byli právě židé, pohanům byli křesťané zpočátku volní. Až začali být pohany pronásledovány, židům se nic nestalo."

To je dobrý postřeh. A proč? Asi proto, že s tím židovským "monotheismem" to nebylo tak horké...

Nekazme si naladu Janem Pavlem II,a vratme se zpet k pocatkum vzniku Svate Inkvisice.
I v pocatcich se obcas papezove michali do zalezitosti Inkvisice primo, nekteri se snazili zmenit ci zrusit tresty..
Napr. roku 1248 vyslal Innocenc IV. do Languedocu sveho penitentiare se zmocnenim zmirnit rozsudky nad temi, kdo byli poznamenani krizi, ci do vezeni.
Takove osoby mohly cinit pokani ucasti v pristi krizove vyprave do Svate zeme.
24.12.1248 napsal Innocenc IV. svemu penitenciari ohledne 7 uveznenych.
N apocatku 14. stoleti pak do prace Inkvisice zasahoval podobne Klement V..
Kdyz Inkvisitor Geoffroy d Ablis vyobcoval z Cirkve Jeana de Picquiny, za to ze osvobodil vezne z mur, Picquiny se odvolal k papezi a Klement V. naridil aby byl zprosten viny.
Klement V. tez naridil aby byl propusten z vezeni Guillaume Garric z Carcassonne, ktery vedle toho, ze se zapletl v polovine 80. let 13. stoleti do spiknuti za ucelem kradeze zaznamu Sv. Inkvisice, a byl tez vudcem hnuti proti Sv. Inkvisici.

Ale na konci 13. a zacatkem 14. stoleti jiz nesl zadny papez tak daleko,aby cinnost Inkvisice zastavil, jako to udelal Gregor IX. mezi roky 1238-1241 z politickych duvodu, ktere souvisely s italskymi valkami.
Zadny papez nezpusoboval pak Inkvisitorum potize. Alespon ne na zacatku Svateho uradu.

20. stoleti je pro Cirkev a Inkvisici takova hruza, ze se k nemu radeji ani nebudu vyjadrovat.

Zde zajimave video:
https://www.youtube.com/watch?v=tjGB4IqfoDI&feature=related

Bernard Gui napsal:

Nekazme si naladu Janem Pavlem II,a vratme se zpet k pocatkum vzniku Svate Inkvisice.
I v pocatcich se obcas papezove michali do zalezitosti Inkvisice primo, nekteri se snazili zmenit ci zrusit tresty..
Napr. roku 1248 vyslal Innocenc IV. do Languedocu sveho penitentiare se zmocnenim zmirnit rozsudky nad temi, kdo byli poznamenani krizi, ci do vezeni.
Takove osoby mohly cinit pokani ucasti v pristi krizove vyprave do Svate zeme.
24.12.1248 napsal Innocenc IV. svemu penitenciari ohledne 7 uveznenych.
N apocatku 14. stoleti pak do prace Inkvisice zasahoval podobne Klement V..
Kdyz Inkvisitor Geoffroy d Ablis vyobcoval z Cirkve Jeana de Picquiny, za to ze osvobodil vezne z mur, Picquiny se odvolal k papezi a Klement V. naridil aby byl zprosten viny.
Klement V. tez naridil aby byl propusten z vezeni Guillaume Garric z Carcassonne, ktery vedle toho, ze se zapletl v polovine 80. let 13. stoleti do spiknuti za ucelem kradeze zaznamu Sv. Inkvisice, a byl tez vudcem hnuti proti Sv. Inkvisici.

Ale na konci 13. a zacatkem 14. stoleti jiz nesl zadny papez tak daleko,aby cinnost Inkvisice zastavil, jako to udelal Gregor IX. mezi roky 1238-1241 z politickych duvodu, ktere souvisely s italskymi valkami.
Zadny papez nezpusoboval pak Inkvisitorum potize. Alespon ne na zacatku Svateho uradu.

20. stoleti je pro Cirkev a Inkvisici takova hruza, ze se k nemu radeji ani nebudu vyjadrovat.

Zde zajimave video:
https://www.youtube.com/watch?v=tjGB4IqfoDI&feature=related

Nerozumím španělsky. Vy jste pro obnovu tortury v takovýchto případech, nebo proti? Jste například pro to, aby byl Halík, Czendlik nebo jiný heretik mučen?

Halik by mel byl okamzite souzen, exkomunikovan a suspensovan.
To by bylo mozne udelat v dnesni dobe. Kdyzby zil o par stoleti nazpatek, tak by mu to tak lehce neproslo a cekal by ho nejvyssi trest.
Kdyby Halik zil v Italii za pontifikatu Sv. Pia V., tak uz by putoval do dominikanskeho chramu S. Maria sopra Minerva, aby si pred autodafe vyslechl rozsudek. A ten si asi dokazete predstavit v pripade Halika.
Ja bych byl v pripade Halika pro velmi prisny trest.

Objevil jsem na netu dalsi velmi zajimava videa. Doufam ze se to otevre.

https://www.youtube.com/watch?v=rWD_Ix80KIE&feature=related
https://www.youtube.com/watch?v=3CDVYQIOJeI&feature=related
https://www.youtube.com/watch?v=tjGB4IqfoDI&feature=related

to jedno se mi neotevrela,ale kdyz se podivate na youtube, tak tam je 10 dilny dokument s naznem "La Inquisicion", je to spanelsky a od zacatku pusobeni Svateho Tribunalu az do konce.
Kdyztak se podivejte.

Tak mě na okraj napadlo, proč tak často do mnoha herezí upadali členové kazatelských řádů- dominikánů nebo augustiniánů? Za mnohé Luther, G. Bruno, G. Savanarolla a další. Bylo to způsobeno pýchou a přehnaným seběvedomím těchto vzdělaných mužů, že jsou schopni přetvořit církev nebo je za tím něco jiného?

Nejen pýchou. Jistý biskup podzemní cirkve mi kdysi vysvětloval, že skoro všecky hereze na západě mají počátek ve spisech sv. Augustina, který se občas vyjadřuje ne dost přesně a bývá desinterpetován.

Kolcok napsal:

Tak mě na okraj napadlo, proč tak často do mnoha herezí upadali členové kazatelských řádů- dominikánů nebo augustiniánů? Za mnohé Luther, G. Bruno, G. Savanarolla a další. Bylo to způsobeno pýchou a přehnaným seběvedomím těchto vzdělaných mužů, že jsou schopni přetvořit církev nebo je za tím něco jiného?

Omlouvám se, že jsem Irenejovi omylem vymazal příspěvek. Jsem nějaký zmatený, ale asi jsem omylem zmáčkl jiné tlačítko a můj příspěvek se objevoval pod jeho nickem.

To nic, pokladnice moudrosti lidstva dozajista ochuzena nebude.

Moc se omlouvám, ale nějak jsem si nevšiml..nebo přehlédl..nebo to tady vůbec nepadlo...Rád bych se otázal, v čem přesně spočíval trest kříže, ev. dvojitého kříže...Díky za trpělivost.

Kolcok napsal:

Tak mě na okraj napadlo, proč tak často do mnoha herezí upadali členové kazatelských řádů- dominikánů nebo augustiniánů? Za mnohé Luther, G. Bruno, G. Savanarolla a další. Bylo to způsobeno pýchou a přehnaným seběvedomím těchto vzdělaných mužů, že jsou schopni přetvořit církev nebo je za tím něco jiného?

Promiňte, že vám bráním ve vašem horlení proti herezi, ale musím se ostře ohradit, proti zařazení fra Savonarolly do jedné řady s Lutherem a Brunem.

1. Savonarolla nebyl heretik, byl z hereze neoprávněně obviněn, ani při mučení nepřiznal, co mu bylo podsouváno.
2. Legendy o jeho krutovládě jsou také veskrze založené na pomluvách.
3. Je dost možné, že se dočká rehabilitace.

Ano, Savonarola nebyl heretik. Dominikáni usilují o jeho rehabilitaci. Česky vyšla Útěcha mého putování (doufám, že to zpamět uvádím dobře.

Hereze hrozí tam, kde člověk přemýšlí o pravdách víry a dále je svými úsudky rozvádí. Ale dokud je v přesvědčení, že to, co tvrdí, neodporuje víře církve, může být jen materiální heretik. Hřích nastane až když, jsa přesvědčivě poučen, odmítne se podřídit učení církve.

Je jasné, že ty řády, které se více věnovaly rozumové činnosti, musely také snáze produktovat heretiky než ty, které třeba hlavně sloužily nemocnými nebo prostým věřícím třeba na venkově.