Husovo hereticke uceni

S hruzou jsem pred chvili zjistil ze i na finske TF uctivaji Husa, jako ceskeho narodniho hrdinu a podle nich to byl pry "vynikajici teolog"!!! Ja jsem vyskocil ze kdyz jsem cetl mail od profesora cikevni historie z Helsinek.
Uvedu tedy i zde jak to vlastne s uceni Husovym bylo a ceho se tezke bludy tykaly.
Hlavni uchylky od uceni Cirkve svate katolicke obsahuje jeho spis " de Ecclesia"- o Cirkvi, jez obsahuje 23 kapitol.
Nebudu to rozvadel cele, jen ty nejzakladnejsi body.
Tedy uceni o praedestinaci, ktere rika:Ze Cirkev je spolecnosti vsech lidi pod kralem Kristem, ale je dvoji-a to ovci a kozlu a svatych a bezboznych.
Svata Cirkev katolicka je pak spolecnosti predurcenych (praedestinati) k spaseni a ma 3 casti:
- bojujici
- spici
-viteznou.
Bojujici zde na zemi, spici v ocistci a vitezna v nebi.
Je apostolska a apolstolove ji zalozili svou krvi- jset spojena s virou a laskou.
V Cirkvi v sirsim slova smyslu jsou tez predvedeni( praesciti), jako napr.v tele vykaly.
- ale tyto veci nejsou udy a jdou pak z tela ven, atk i tito paresciti- predvedeni jsou v Cirkvi ale nejsou z Cirkve.
Jsou krestany jen podle jmena,ale nejsou predurceni, zadne postaveni a tedy ani lidska volba necini nikoho clenem Cirkve, nybrz jen predurceni. Coz je velmi tezky blud proti uceni Cirkve svate katolicke!!
Cirkve se podle Husa jmenuje Cirkvi rimskou jen proto ze nejvetsi cast krestanu pochazela z Rima a Rim byl sidlem krestanu. Papez a kardinalove podle Husa nejsou hlava ani telo Cirkve, nebrz Kristus, a predurceni. Vira pak nemusi znati dogmata, hlavni je vira a Pismo svate.
Ponevadz vira je zjeveni, nemuze byt obsah jiny nez ktery zjevil svaty Duch v Pisme. Bulam papezskym a vyroku svetcu podle Husa verit nelze.
Zakladem Cirkve podle Husa neni sv. Petr a papezove, nybrz Kristus.
Moc klicu nedostal Petr s nastupci, nybrz Cirkev Petrem predstavena.
Hus totiz podle starsiho vykladu slova Evangelia. Ty jsi Petr, to jest skala- na te vzdelam Cirkev svou, nevyklada slovo Petr ve´smyslu skala_ Petr, mini nikoliv Petra, nybrz predchazejici v Evangeliu slova Petrova. Ty jsi Kristus, syn Boha ziveho-a na tomto vyznani Petrove Kristus stavi Cirkev. Tak kazal Hus.

V Cirkvi neni podle Husa rozdilu mezi knezem a biskupem, a Hus stavil vse jen na Pisme a nedbal ze podle Stareho zakona se ma hledati v pochybnych pripadech rozhodnuti u nejvyssiho kneze"- N ato Hus nedbal zcela.
Hus vykladal ze Novy zakon rusil Stary, ze jen Pismo a ne lidska autonomie rozhoduji. Tradici neuznaval.
Nakonec se obratil proti uceni o poslusnosti, podle nehoz je zaslusne papeze poslouchati. Tu Hus opet ucil, ze papez se muze mylit,a kdyz se myli, pak ze neposlusnost papezi jest poslusnosti Kristu. Papez,pokud je hrisny, lid ma byt neposlusen jeho rozkazum.
Toto je tak zaklad Husovy hereze, a ja nevim proc tohoto tezkeho bludare takto opevuji i zahranicni cirkevni historikove.

No některé ty jeho bludy zastává i tchýně a má žena

Ja bych se je snazil presvedcit a vysvetlit jim o jak zavaznou herezi se jedna. To, co psal a kazal byly skutecne tezke bludy.
Napr. v cervnu r. 1413 vydal Hus praci "O sesti bludech".
Bylo v nem, ze knezi se zbytecne vychloubaji, ze Krista pri oltari tvori, bludne cti Pannu Marii, cti papeze,ale verit lze jen v Boha.
Knezi rikaji ze odpousteji hrichy, ale ty odpousti pouze Buh, dale kazal o svatokupectvi,a jine velmi zavazne bludy.'
Hus vubec neuznaval svate,ani P.Marii, neuznaval cirkevni dogmata, a kazal proti cirkevnimu uceni.

Máte úplnou pravdu drahý Bernarde, ale v téhle té bezbožné kotlině zůstane Hus vlivem evangelických obrozenců (Palacký, Kollár, Šafařík) jako symbol odporu proti "zlé katolické církvi" a s tínhle určitě nepohneme...

Ano,a navic dnesni husite kdyz sveti zeny za "pastorky" by se tim u Husa neuchytili. Nebot Hus rozhodne nepovazoval zeny za rovnocenne muzum, prave naopak.
Dnesni i luteranske pastorky si mysli ze napr. Hus byl pro rovnopravnost mezi muzem a zenou, tak to teda nebyl.
Hus kazal ze prave zena je puvodkyni zla na zemi, jako Eva,a proto prave zena ma tezsi los, je podrobena muzi, praci a stihana bolestmi.
Hresila pychou, tim ze neposlechla zakazu Boziho. Za nejvysii cil zeny je podle Husa panenstvi.
O tom psal jiz v liste k pannam, nejakym bekynnim,a psal " Pannu cistou zachoval Kristus, panny nema kdo haneti.."
Podobne pravi i v traktatu o manzelstvi. Jak vysoce si vazil panenstvi o tom svedci i to ze dopousti pro zachovani panenstvi i sebevrazdu.
Jinak Hus odsuzoval zeny vseobecne.
Psal: " A zeny jsou poslove dabla,a jeho recnice, jako priklad daval opet Evu, ci zenu Joba, ci manzelku Pilata.
Zena mela pro Husa cenu jen jako panna ci manzelka, ale stale podrizena muzi.
To co hlasi dnes husite a husitska sekta, kde jsou i zeny fararkami- se ani neshoduje s ucenim Husovym.

Učení o předučení není těžký blud, když na něm stojí de facto celá Augustinova teologie.

A jeje!
Tak asi nestoji, jinak by Augustin nebyl Ucitelem Cirkve.
Staci domyslet, jake straslive nasledky by toto vase tvrzeni melo. Copak jste od nej cetl, jakymi argumenty svůj vykrik podporite?
Mimochodem vas varuji, bludy se tu netrpi.

Bernard Gui napsal:

Ja bych se je snazil presvedcit a vysvetlit jim o jak zavaznou herezi se jedna. To, co psal a kazal byly skutecne tezke bludy.
Napr. v cervnu r. 1413 vydal Hus praci "O sesti bludech".
Bylo v nem, ze knezi se zbytecne vychloubaji, ze Krista pri oltari tvori, bludne cti Pannu Marii, cti papeze,ale verit lze jen v Boha.
Knezi rikaji ze odpousteji hrichy, ale ty odpousti pouze Buh, dale kazal o svatokupectvi,a jine velmi zavazne bludy.'
Hus vubec neuznaval svate,ani P.Marii, neuznaval cirkevni dogmata, a kazal proti cirkevnimu uceni.

To je fakt těžké, Bernarde. Prostí čeští neznabozi, nebo ti, kteří uznávají zásluhy Církve alespoň na poli kulturním, tohle buď nechtějí slyšet (Hus podle nich byl odsouzen proto, že káral církevní zlořády a mocní ho museli umlčet), anebo řeknou: Kde je problém? S tím, co hlásal, souhlasím! Názor, že světskou vrchnost, žijící v hříchu se jim většinou velice líbí... nepřipouštějí si, k čemu by to vedlo...

Jakub napsal:

A jeje!
Tak asi nestoji, jinak by Augustin nebyl Ucitelem Cirkve.
Staci domyslet, jake straslive nasledky by toto vase tvrzeni melo. Copak jste od nej cetl, jakymi argumenty svůj vykrik podporite?
Mimochodem vas varuji, bludy se tu netrpi.

Stojí - nestojí. Na protestantském pojetí předurčení ne, na katolickém pojetí ano.

Zde katolická dogmata ohledně předurčení: http://www.kaplnka.sk/dogmatika/dedeo1.html

Zde Husovy odsouzené věty: http://www.kaplnka.sk/dogmatika/deeccl.html

Když mně to přijde zavádějící, mluvit v katolickém pojetí o předurčení.
Navíc kolega Clemens výslovně souhlasí s Husovým bludem. Zřejmě právě proto, že nerozlišuje.

Oprava: Názor, že světskou vrchnost, žijící v hřích, nemusíme poslouchat...

Jakub napsal:

Když mně to přijde zavádějící, mluvit v katolickém pojetí o předurčení.
Navíc kolega Clemens výslovně souhlasí s Husovým bludem. Zřejmě právě proto, že nerozlišuje.

Dříve katolická teologie mluvila o předurčení naprosto běžně. To až pod vlivem herezí raději začla užívat pojmu předzvědění, aby odlišila fakt, že Bůh od věčnosti ví, kdo bude spasen a kdo ne, což se jistým způsobem může projevit jednáním Boha s oním člověkem (Bůh může dávat těm, co budou zavrženi časná dobra, aby alespoň tak projevil své milosrdenství) od protestantského bludu, že Bůh od věčnosti rozdělil lidi na spasené a zavržené.

Adalbert napsal:

To je fakt těžké, Bernarde. Prostí čeští neznabozi, nebo ti, kteří uznávají zásluhy Církve alespoň na poli kulturním, tohle buď nechtějí slyšet (Hus podle nich byl odsouzen proto, že káral církevní zlořády a mocní ho museli umlčet), anebo řeknou: Kde je problém? S tím, co hlásal, souhlasím! Názor, že světskou vrchnost, žijící v hříchu se jim většinou velice líbí... nepřipouštějí si, k čemu by to vedlo...

Kostnickým koncilem bylo zavrženo 30 vět Jana Husa. Poslední z nich je: "Nikdo není světským pánem, nikdo prelátem, nikdo biskupem, jestliže je ve smrtelném hříchu". Takže ta nynější světská vrchnost, která Husa často velebí, je většinou podle Husova postoje na svém místě neplatně a nepřísluší jí tedy občanská poslušnost.

Husovo učení o tom, že církev je shromáždění předurčených (spolu s faktem, že se o nikom neví, zda skutečně předurčeným jest) je základem faktického popření viditelné stránky církve a tedy anarchismem v náboženském ohledu. Citovaná 30. zavržená věta vede nutně k anarchii v občanské společnosti.

Tak já s tím Husem souhlasím v učení o předurčení prostě proto, že se zakládá na teologii Svatého Augustina(nechci vylévat dítě i s vaničkou).

No a v jeho pojetí to skutečně stojí tak, že do nebe se nelze "protlouct", naopak, přistoupení na křesťanskou víru(a přijmutí křesťanských ctností a křesťanské morálky) je dar, je to Boží intervence. Je to akt Boží vůle, na nás je jen se podvolit a prosit.
Podle Augustina tedy skutečně existují "vyvolení", pak nevyvolení a pak ti, co vypadají jako vyvolení ale vyvolení nejsou, či ti, co ač vyvolení, jako vyvolení nevypadají. V jeho závěru pak, cituji jeho vlastní slova, světem putuje "neviditelná Boží obec".

Nabízející se otázka, kterou Augustinova nauka sugeruje, tedy zda-li Bůh kdysi na začátku věků skutečně lidi rozdělil na vyvolené a zavržené, přirozeně otřásá naprostými základy principů minulé i současné církve(tedy v elementárním důrazu na svobodnou vůli člověka a tedy i morální odpovědnost Bohu a církvi). A, podobně jako zmíněné Husovy výroky, vede k (minimálně) církevní anarchii(=Luther). Ale tak to holt náš Svatý a Učitel církve napsal. Na nás je nad tím uvažovat.

Mýlíte se v jednom. Obdobně jako vámi zmiňovaný Luther, nebo Cornelius Jansen.
Vaše pochopení nauky svatého Augustina je odlišné od pochopení Církve tohoto Učitele Církve.
Dovolím si tvrdit, že pochopení Církve je směrodatné; pochopení zmiňovaných pánů(+ vaše) nikoliv.
V důsledku si tedy samozřejmě myslete co chcete, ale pokud vám jde o Pravdu, podřídíte se nauce Církve, kterou lze v základu vyčíst z odkazů na dogmatiku, které vložil Jiří.
Pokud dále budete trvat na vašem bludném mínění a zde ho šířit, budete z tohoto fóra odejit.

Neměl byste zapomínat, že Boží obec jako protiklad obce ďáblovy není ohraničením totožná s Církví, sám Augustin k tomu připomíná, že mnozí uvnitř (Církve) jsou vně (Boží obce) a mnozí vně (Církve) jsou uvnitř (Boží obce). Hus se mýlí v tom, že Církev a Boží obec ztotožňuje, tak tomu ale není. Zvláště v dnešní době jsem přesvědčen, že Bůh mnohdy dopouští, že lidé nejsou schopni v té hromadě sraček vidět perlu pravé Církve (každý nemá detektivní talent a jde to ztuha) a tak se utíkají zejména k "pravoslavným" i když je to objektivně špatně, věřím že Bůh se na ně pro jejich nevědomost a oklamání pasáky a požírači stáda dívá rozhodně shovívavěji, než na tu apostatickou rozežranou, samolibou a nemravnou bandu zrádců zodpovědnou za současný průser.

Co se týče předurčení, katolické učení je jasné: Bůh pro předzvěděné zlé skutky a definitivní zatvrzelost některé předurčil k věčnému zavržení. Každý člověk užívající rozum má možnost užít dostačující milosti k denní pokorné a z víry vycházející modlitbě a touto si neomylně vyprosit aktuální milost setrvání v dobrém. Jen nesmí přestat prosit až do konce, protože Bůh chce abychom na něm byli závislí takže nevíme jestli vytrváme dokud žijeme a můsíme tudíž prosit stále denně. Žádný problém zde se svobodnou vůlí není, protože předurčení k zavržení je závislé na předzvěděné svobodné vůli, takže problém není Augustin, ale heretici Hus, Luther a další protestanti.

Clemens napsal:

Tak já s tím Husem souhlasím v učení o předurčení prostě proto, že se zakládá na teologii Svatého Augustina(nechci vylévat dítě i s vaničkou).

No a v jeho pojetí to skutečně stojí tak, že do nebe se nelze "protlouct", naopak, přistoupení na křesťanskou víru(a přijmutí křesťanských ctností a křesťanské morálky) je dar, je to Boží intervence. Je to akt Boží vůle, na nás je jen se podvolit a prosit.
Podle Augustina tedy skutečně existují "vyvolení", pak nevyvolení a pak ti, co vypadají jako vyvolení ale vyvolení nejsou, či ti, co ač vyvolení, jako vyvolení nevypadají. V jeho závěru pak, cituji jeho vlastní slova, světem putuje "neviditelná Boží obec".

Nabízející se otázka, kterou Augustinova nauka sugeruje, tedy zda-li Bůh kdysi na začátku věků skutečně lidi rozdělil na vyvolené a zavržené, přirozeně otřásá naprostými základy principů minulé i současné církve(tedy v elementárním důrazu na svobodnou vůli člověka a tedy i morální odpovědnost Bohu a církvi). A, podobně jako zmíněné Husovy výroky, vede k (minimálně) církevní anarchii(=Luther). Ale tak to holt náš Svatý a Učitel církve napsal. Na nás je nad tím uvažovat.

No, snad myslíme to samé, ale obávám se, že Augustin jaksi nepočítá s "předzvěděním" hříchů. Jako podobenství používá příběh Ezaua a Jákoba. „Jákoba jsem si zamiloval, Ezaua jsem však zavrhl.“ Augustin zdůrazňuje, že Ezau byl zavržen zcela nevinný a bezmocný. Vychází tak z vlastní zkušenosti a Pavlových listů, viz Římanům 9, 6:

6Ale ne že by Boží slovo selhalo. Ne všichni z Izraele jsou totiž opravdu Izrael. 7Ne všichni jsou jeho dětmi jen proto, že jsou símě Abrahamovo. Říká přece: „Tvé símě bude povoláno v Izákovi.“ 8To znamená, že Božími dětmi nejsou děti těla, ale za símě se počítají děti zaslíbení. 9Ono zaslíbení znělo: „V tento čas přijdu a Sára bude mít syna.“ 10A to není vše. Z téhož muže, našeho otce Izáka, počala Rebeka dva syny. 11Ještě se nenarodili a neudělali nic dobrého ani zlého – aby se však Boží rozhodnutí opíralo o vyvolení 12(nešlo totiž o skutky, ale o Toho, který povolává), bylo jí řečeno: „Starší bude sloužit mladšímu.“ 13Jak je psáno: „Jákoba jsem si zamiloval, Ezaua jsem však zavrhl.“
14Co na to řekneme? Není Bůh nespravedlivý? V žádném případě! 15Už Mojžíšovi přece řekl:

„Smiluji se, nad kým se smiluji,
a slituji se, nad kým se slituji.“

16Nezáleží tedy na tom, kdo chce, nebo na tom, kdo se snaží, ale na Bohu, který se smilovává.

Z Pavlových slov je patrné, že individuální snaha, původ či chtění je irelevantní.

A jak si vykládáte svobodnou vůli?

Pořád mícháte hrušky a jabka. Z Pavlových listů je jasné, že první milost je naprosto zdarma daná a my na ni můžem jen odpovědět ano či ne, s tím, že každý má dostačující milost k tomu ano a má-li užívání rozumu, může ji použít. Je čistě Boží svobodná vůle, jestli někoho přitáhne mimořádnou aktuální milostí ačkoliv dostačuje dostačující, když tu mimořádnou milost dá, hříšník se obrátí, ale nikdo mu nemůže vyčítat, když ji nedá (jako u Jidáše). Tuto první dostačující milost Bůh dává nezávisle na skutcích a to každému člověku, protože je de fide, že Kristus zemřel za všechny, tedy i za židy, heretiky, zednáře a další Ďáblovu čeládku.

Augustin nidke netvrdí, že nepočítá s předvěděním hříchů, on toto asi neřešil, ale Augustina stejně jako další autory je nutno číst ve světle Tradice a Magisteria a učení Církve co do ospravedlnění je naprosto jednoznačně definováno a to zejm. kánony tridentského sněmu.

Ještě bych připomenul, že k pojmu aktuální milosti patří to, že má neomylný účinek ve vůli člověka a to tak, že Bůh hýbe vůlí jakožto První Hybatel, avšak v souladu s její přirozeností, tedy svobodně. Zatímco dostačující milosti bývá odporováno dosti často, při každém hříchu, tak aktuální milost by nebyla aktuální, kdyby jí duše odporovala.

Clemens napsal:

No, snad myslíme to samé, ale obávám se, že Augustin jaksi nepočítá s "předzvěděním" hříchů. Jako podobenství používá příběh Ezaua a Jákoba. „Jákoba jsem si zamiloval, Ezaua jsem však zavrhl.“ Augustin zdůrazňuje, že Ezau byl zavržen zcela nevinný a bezmocný. Vychází tak z vlastní zkušenosti a Pavlových listů, viz Římanům 9, 6:

6Ale ne že by Boží slovo selhalo. Ne všichni z Izraele jsou totiž opravdu Izrael. 7Ne všichni jsou jeho dětmi jen proto, že jsou símě Abrahamovo. Říká přece: „Tvé símě bude povoláno v Izákovi.“ 8To znamená, že Božími dětmi nejsou děti těla, ale za símě se počítají děti zaslíbení. 9Ono zaslíbení znělo: „V tento čas přijdu a Sára bude mít syna.“ 10A to není vše. Z téhož muže, našeho otce Izáka, počala Rebeka dva syny. 11Ještě se nenarodili a neudělali nic dobrého ani zlého – aby se však Boží rozhodnutí opíralo o vyvolení 12(nešlo totiž o skutky, ale o Toho, který povolává), bylo jí řečeno: „Starší bude sloužit mladšímu.“ 13Jak je psáno: „Jákoba jsem si zamiloval, Ezaua jsem však zavrhl.“
14Co na to řekneme? Není Bůh nespravedlivý? V žádném případě! 15Už Mojžíšovi přece řekl:

„Smiluji se, nad kým se smiluji,
a slituji se, nad kým se slituji.“

16Nezáleží tedy na tom, kdo chce, nebo na tom, kdo se snaží, ale na Bohu, který se smilovává.

Z Pavlových slov je patrné, že individuální snaha, původ či chtění je irelevantní.

ok: tak Augustinovi jde přesně o toto: tedy, že k "první milosti" člověk prostě sám o svojí síle a vůli dospět nemůže. Že je třeba, aby, cituji jeho vlastní slova, sám Bůh působil svojí "tajnou, podivuhodnou a nevyslovitelnou mocí".
Celou Augustinovu nauku vysvětluje jeho heslo "Dej co přikazuješ a přikaž co chceš"(u Augustina je cudnost, pokora, víra, naděje i láska Božím darem a milostí, nevychází z naší svobodné vůle).
Člověk se rodí do stavu dědičného hříchu a je tou mírou spoután časnými žádostmi, že o vlastní vůli není schopen obrátit se k Bohu. To se děje jen s Boží milostí a ta nepřichází na všechny.

Opakem Augustinovy nauky je pelagismus, hereze šířená Agustinovým současníkem mnichem Pelagiem. Pelagius tvrdil, že o své vlastní svobodné vůli máme žít podle Božích přikázání a tedy si tak otevřít cestu ke Spasení. Vnější faktory ovlivňující naši cestu ke Kristu de facto nejsou(krom ďáblových pokušení) a my jsme ze své vlastní přirozenosti schopni cestu ke Kristu nejít bez cizí pomoci(Boží milosti). Kdo tedy cestu ke Kristu nenastoupí, je spravedlivě zavržen.

Ve své době byla Pelagiova nauka odmítnuta Augustinem, Jeronýmem i Svatým Otcem a řadou koncilů své doby. Z církevní nauky byla definitivně vyřazena Tridentským koncilem.

1. U Augustina je nepochybně ctnost nadpřirozeného řádu darem milosti avšak ctnost, ale nikde Augustin netrvdí, že tato milost vylučuje svobodnou vůli, milost totiž svobodu neruší, ale zvětšuje, avšak i bez milosti posvěcující je člověk svobodný a je schopen přirozených dobrých skutků jak učí Církev proti Lutherovi. Člověk o vlastní vůli bez pomoci milosti pomáhající není schopen žádného nadpřirozeného skutku ani, ale hrubě se mýlíte, když tvrdíte, že dostačující první milost k akceptaci víry nemají všichni.

Je zcela jisté, že Bůh protože Kristus za všechny zemřel, a nikdo kdo odmítl víru nemůže tvrdit, že neměl dostačující milost. Kdyby Bůh zavrhl do pekelného ohně za nepřijetí víry někoho, komu by k tomu nedal dostačující milost, nebyl by to dobrý Bůh, ale ohavný tyranský moloch. Je nutno odmítnout proti Jansenovi, že vitřní milosti se nikdy nedostává odporu (srv. Cum occasiona ze 31.5.1653 věta 2.), na druhou stranu je aktuální milost vždy účinná, jak vysvětluje Angelicus, tudíž musí exeistovat ještě od aktuální milosti odlišná pomáhající milost toliko dostačující, které odporováno bývá. Jestliže by někteří tuto milost neměli a bez ní nebyli schopni víry naděje a lásky, byla by Boží přikázání nesplnitelná, což je první heretická věta Janseniova. Takže na všechny nepřichází pouze milost pomáhající aktuální a pouze v tomto smyslu je nutno chápat, že ta milost nepřichází na všechny, protože u některých se dostačující milost setká s odmítnutím vůle a je neúčinná.

Nutno zároveň z Augustina konstatovat, že obtížnější přikázání jsou bez silnější milosti než jen dostačující nesplnitelná přímo jen s ní avšak jsou splnitelná nepřímo tak, že dostačující milost dostačuje k tomu, aby si slabý člověk neomylně vyprosil aktuální milost k překonání pokušení, tato pak pravidelně není dána těm, kteří se pravidelně nemodlí: Kdo se modlí (pravidelně s vírou a pokorně) určitě se spasí, kdo se nemodlí zahyne (sv. Alfons O modlitbě). První milost si však vyprosit nelze, je úplně zdarma, lae dostupné všem, kterým se přikazuje věřit.

Chápate-li ovšem, že milost dostačující k přijetí víry nepřichází na všechny, přijměte tímto mé soukromé nekanonické monitum a zároveň konstatování, že zrajete pro BAN.

Clemens napsal:

ok: tak Augustinovi jde přesně o toto: tedy, že k "první milosti" člověk prostě sám o svojí síle a vůli dospět nemůže. Že je třeba, aby, cituji jeho vlastní slova, sám Bůh působil svojí "tajnou, podivuhodnou a nevyslovitelnou mocí".
Celou Augustinovu nauku vysvětluje jeho heslo "Dej co přikazuješ a přikaž co chceš"(u Augustina je cudnost, pokora, víra, naděje i láska Božím darem a milostí, nevychází z naší svobodné vůle).
Člověk se rodí do stavu dědičného hříchu a je tou mírou spoután časnými žádostmi, že o vlastní vůli není schopen obrátit se k Bohu. To se děje jen s Boží milostí a ta nepřichází na všechny.

Opakem Augustinovy nauky je pelagismus, hereze šířená Agustinovým současníkem mnichem Pelagiem. Pelagius tvrdil, že o své vlastní svobodné vůli máme žít podle Božích přikázání a tedy si tak otevřít cestu ke Spasení. Vnější faktory ovlivňující naši cestu ke Kristu de facto nejsou(krom ďáblových pokušení) a my jsme ze své vlastní přirozenosti schopni cestu ke Kristu nejít bez cizí pomoci(Boží milosti). Kdo tedy cestu ke Kristu nenastoupí, je spravedlivě zavržen.

Ve své době byla Pelagiova nauka odmítnuta Augustinem, Jeronýmem i Svatým Otcem a řadou koncilů své doby. Z církevní nauky byla definitivně vyřazena Tridentským koncilem.

No já v téhle diskusi nezastávám žádný názor. Já jen popisuji nauku Sv. Augustina, Učitele církve. Jak on intepretuje sv. Pavla, tak bývá různě interpretován sám(ať už tim Jansenem, Lutherem nebo Tomášem Akvinským). Některé věci na jeho učení však zůstávají pevně dané. No a to jsou ty, které jsem napsal.

Omyl. Vy se domnivate, ze jsou dane tak, jak je chapete vy.

Jakub napsal:

Omyl. Vy se domnivate, ze jsou dane tak, jak je chapete vy.

Samozřejmě máte možnost argumentovat z primární a sekundární literatury v čem jsem se zmýlil. Neváhejte to udělat.

Nevim, jestli dostatecne vnimate, co vam psal OK.
Z meho pohledu je vec jasna.