Tridentská liturgie - ohlasy

Cestou soukromé pošty přišel tento dopis, který může být povzbuzením.
Podotýkám, že tento dopis je přeposílán mezi kněžími, aby se někdo nedivil úvodnímu oslovení.



V Poděbradech, 13. listopadu 2007


Carissime Pater, milý spolubratře,

dovoluji si Vás srdečně pozdravit, a i když jsem již osmý rok upoután na lůžko pro nemoc ALS, připojuji se ke společnému rozjímání o
motu proprio SUMMORUM PONTIFICUM.

V čem se liší Římský misál Jana XXIII. z roku 1962 a Římský misál Pavla
VI. z roku 1970, který byl naposledy vydán v roce 2003? Svatý Otec Benedikt XVI. píše, že to jsou dva užívané způsoby téhož ritu. Tedy oba misály mají podobnou strukturu: vyznání vin, vstupní modlitbu, čtení z Písma svatého, obětování chleba a vína, modlitbu nad dary, prefaci, mešní kánon, obřad svatého přijímání, modlitbu po přijímání a Ite, missa est.

Proč však papež upozorňuje, že i mladí dnes, kteří ani nemohli vyrůstat ve starší liturgické tradici, po ní touží? Domnívám se a z vlastní zkušenosti vím, že někteří věřící oceňují hlubší smysl pro posvátnost, bázeň Boží a úchvatnost liturgie, kterou více skýtá Misál Jana XXIII. Tento misál se takřka shoduje s vydáním Římského misálu od roku 1570 a v podstatě zaznamenává mši svatou, jak se slavila v Římě od dob sv. apoštola Petra a jak se během staletí pozvolna a v živé tradici Církve rozvíjela.

Papež Pius V. v roce 1570
povolil i užívání ostatních ritů starších dvou set let, a to kvůli přibližně dvousetletému šíření i nekatolických obřadů. Tak mohou existovat například ambroziánský, mosarabský, dominikánský a jiné rity.

Svatý Otec
v motu proprio uvádí, že starší způsob slavení mše svaté byl vždy povolen, a i u nás byli a jsou kněží, kteří ho nikdy neopustili. Po výzvě papeže Jana Pavla II. v roce 1988 biskupové vyčleňovali kostely pro starší liturgii. Sám jsem se v zahraničí takové liturgie účastnil a byl jsem svědkem toho, jak stovky převážně mladých lidí a rodin jakoby žasly v posvátném mlčení nebo za zpěvu chorálu nad tajemstvím Poslední večeře Páně, nad Pašijemi a nad tajemstvím Zmrtvýchvstání, přičemž kněz i laici byli obráceni k oltáři
z téže strany.

Ostatně soudím,
že starobylá tradice, když všichni jsou obráceni k Pánu stejným směrem,
což původně platilo i o římských bazilikách, kde jsou oltáře zdánlivě čelem
k lidu, je smysluplnější než pohled knězi do tváře za stolem. Jde o protestantskou praxi, která byla v Církvi zavedena v polovině šedesátých let s dobrým úmyslem větší zrakové komunikace mezi knězem a věřícími. Tato forma však nebyla nikdy povinná a dnes nás papež vede k zamyšlení, zda tajemství Eucharistie je vůbec vidět.

Před patnácti lety světové
katolické tiskové agentury uveřejnily slova kardinála Ratzingera, že do roku 2000 se zřejmě třetina oltářů vrátí na původní místo.

Od 14. září
mohou kněží téměř bez omezení sloužit mši svatou podle Misálu z roku 1962,
aniž by potřebovali jakýkoliv souhlas ordináře. Přesto někteří kněží s ohledem na zmiňovanou způsobilost (idoneitas) mají obavy z nějaké nové zkoušky z latiny. O tom se papež nikde nezmiňuje. Církev však vždy dbala na to, aby kandidáti kněžství uměli alespoň misál a breviář číst v latině s porozuměním, a prohlašuje obvykle ústy rektora semináře, že kandidát je způsobilý ke svěcení na kněze, samozřejmě pro latinský ritus.

Nezpůsobilým
pro obnovené slavení mše podle Misálu Jana XXIII. bude asi kněz, který pro svůj pokročilý věk stěží pronese konsekrační slova při koncelebraci .

Jsme stále Církev latinského obřadu
a i Druhý vatikánský koncil latinu nařizuje. Je možno libovolně používat Římský misál z roku 1970 v latině, a latina Misálu Pavla VI. je úplně stejná jako latina Misálu Jana XXIII. Ani zkouška z ritu se nevyžaduje, vždyť Svatý Otec výslovně píše, že se nejedná o další ritus, ale jen o jinou formu téhož římského ritu. Kněz najde všechno v rubrikách. Zkušení kněží rádi poskytnou případnou pomoc.

V apoštolské
exhortaci MYSTERIUM CARITATIS papež
píše, že úlohou hlavního liturga diecéze je chránit jednotu celebrace. Podle motu proprio SUMMORUM PONTIFICUM není jednota celebrace narušena dvojí formou římského ritu.

Svatý Otec Benedikt XVI. má na
zřeteli dvě věci. Jednak jde o vnitřní usmíření v Církvi s těmi
přívrženci starší liturgie, kteří nejsou pod jurisdikcí papeže. To se u nás týká asi tří skupin bratrstva sv. Pia X. Za druhé jde papeži o širší zpřístupnění pokladů starší liturgie.

Domnívám
se, že z praktického hlediska by bylo vhodné

1. Poučovat systematicky laiky
a) že jsme
katolická Církev latinského obřadu, i když od roku 1970 máme Český misál a
mohlo by se zdát, že jsme česká církev českého obřadu;
b) že symboly, postoje a gesta i ve starší liturgii mají veliký význam a možná ještě více disponují člověka k eucharistické víře a úctě;

2. Pozvolna ve mši podle Misálu Pavla VI. vkládat některé
části v latinském jazyce, aby se alespoň poněkud vyhovělo ustanovením Druhého vatikánského koncilu;

3. Sloužit mši svatou bez účasti lidu podle Misálu Jana
XXIII. a umožnit lidem, aby se jí o vlastní vůli účastnili, jak to požaduje
Svatý Otec. Leckde lze slavit ve všední dny mši svatou bez účasti lidu a druhá mše svatá není nutná.

Misál z roku 1962 i misálek
pro lid se už vydává i u nás v dostatečném množství.

Milý
spolubratře, dovolil jsem si poukázat na některé aspekty, co se týče slavení
mše svaté po vydání motu proprio SUMMORUM
PONTIFICUM. Prosím, přijměte mé rozjímání shovívavě jako od kněze, kterému leží na srdci Pánova věc v duchu Panny Marie.


Ve vzájemném mementu
P. Filip M. Ant. Stajner

P.S.: Budu vděčný za každou Vaši odpověď.


P. Filip M. Ant. Stajner
V Zahrádkách 1304
290 01 Poděbrady
jaromira.machovcova(kyselá ryba)seznam.cz

Kdo to je? Diecézní kněz to není. Zná ho někdo?

Pokud se nemýlím, tak to byl dominikán, pamatuji si ho, jak se velmi ostře angažoval proti zavádění tzv. přijímání na ruku...
Ale je těžce nemocný, několik let prakticky upoután na lůžko...

Taky už jsem to dohledal. Proč tam ale nemá OP? Podle toho, co píšeš, je ten text zřejmě autentický. A je opravdu dobrý!

Skoro bych řekl, že kvůli své nemoci (asi možná - soudím ex post) ze řádu vystoupil...

Ten text je přesně v duchu SP.
Hegeliánská syntéza katolického a nekatolického obřadu.

Iacobus Augustinus napsal:

Ten text je přesně v duchu SP.
Hegeliánská syntéza katolického a nekatolického obřadu.

Já jsem vděčný i za málo. Kdo by třeba přede dvěma roky tušil, že se věci dají takto do pohybu? Už teď jsou tyhle změny docela velkým soustem pro mnoho poctivých "řadových" katolíků, kteří je napřed musejí vstřebat a pochopit. Pak teprve lze jít dál. Už teď to znamená spoustu vysvětlování a velké nároky na schopnost odpovídat na jejich otázky. A jak známo, i hlupák položí za chvilku tolik otázek, že na ně sto mudrců do smrti nedovede odpovědět.  Natož pak my, laici teologicky nevzdělaní...

Naprosto souhlasím s Irenejem. Svoji "evoluční teorii" změn v Církvi jsem tu už obhajoval.

Naprosto nesouhlasím s Irenejem, ale svůj názor(podložený Církevní praxí) na okamžitou, bezkompromisní změnu, jsem tu již uváděl.

Mikolaj napsal:

Naprosto souhlasím s Irenejem. Svoji "evoluční teorii" změn v Církvi jsem tu už obhajoval.

Každý ovšem máme svoji cestu... Bez radikálních lidí, jako je Iacobus nebo OK (kterému tímto opožděně blahopřeji k svátku!), bychom byli o mnoho ochuzeni a spokojili bychom se i s málem.

Iacobus Augustinus napsal:

Naprosto nesouhlasím s Irenejem, ale svůj názor(podložený Církevní praxí) na okamžitou, bezkompromisní změnu, jsem tu již uváděl.

A to je právě to nádherně Chestertonovsky katolické.

Kdybych se do toho já ve svém okolí pustil takhle zhurta, nic bych nedokázal. Takhle se mi daří aspoň někde a aspoň pomalu oživovat zapomenutou nebo úmyslně opomíjenou či dokonce zavrhovanou úctu k tradici.

Vycházím z toho, že za současný stav nejsem osobně zodpovědný. Musím se ale snažit napravit, co se dá. Mým úkolem je dělat ve svém okolí, kam až sahá můj vliv, co nejvíc a co nejvhodnějším způsobem, aby moje působení přinášelo co nejvíce dobrého ovoce. Je to ovšem velice náročné na trpělivost a často se člověk dočká jen zklamání...

Irenej napsal:

Iacobus Augustinus napsal:

Naprosto nesouhlasím s Irenejem, ale svůj názor(podložený Církevní praxí) na okamžitou, bezkompromisní změnu, jsem tu již uváděl.

A to je právě to nádherně Chestertonovsky katolické.

Kdybych se do toho já ve svém okolí pustil takhle zhurta, nic bych nedokázal. Takhle se mi daří aspoň někde a aspoň pomalu oživovat zapomenutou nebo úmyslně opomíjenou či dokonce zavrhovanou úctu k tradici.

Vycházím z toho, že za současný stav nejsem osobně zodpovědný. Musím se ale snažit napravit, co se dá. Mým úkolem je dělat ve svém okolí, kam až sahá můj vliv, co nejvíc a co nejvhodnějším způsobem, aby moje působení přinášelo co nejvíce dobrého ovoce. Je to ovšem velice náročné na trpělivost a často se člověk dočká jen zklamání...

Souhlas .

P.Štajner před deseti lety bojoval proti zavádění přijímání na ruku,byl autorem petice,kterou podepsalo na 140 kněží.Bohužel,neměl ůspěch,ale díky za tuto snahu.Před čtyřmi lety byl v Reportu s ním rozhovor,kde kategoricky odmítl vstup do EU.Ve farnosti odstranil hoblponk,měl problém s nadřízeným,který jej označil za bořitele oltářů.P.Štajner mu řekl,že oltář je jen jeden.Aspon jeden z mála kněží,kteří si uvědomují krizi Církve.

Tento týden vyšel zpravodaj MCM,kde je většina věnována tradiční liturgii.Je tam doslova kritizována"liturgická re-deforma."Popsána je tam historie koncilní reformy,a co z toho nakonec vyšlo.Těžká krize Církve je důsledkem kolapsu liturgie,sekularizace,odstraněním posvátna,donebe volajícími výstřelky.Také celebrování"čelem k lidu",odstranění latiny je tam tepáno.Někteří nebudete jistě souhlasit s reformou reformy,ale zákaz NOMu se kanat nebude,na to B16 znám.Je tam zdůraznováno,že reforma má vycházet důsledně z předkoncilní liturgie.Jen by mne zajímalo,kdy se něco uskuteční.Neměla by to být kosmetická změna,např.někde přidat více latiny.Dát tam vše,co bylo kvůli heretikům vyhozeno,nebrat ohled na to,co na to řeknou.Zkrátka to,co koncil původně zamýšlel,totžný by měl být aspon z 90%.Jinak to nemá smysl.Pak je tam rozhovor se sekretářem Kongregace pro bohoslužbu,arc.Ranjithem.O značuje tam"ducha koncilu"za neduh,NOM není odrazem koncilní reformy a jejim zfalšováním."Výsledkem této mentality je kategorické odmítání předkoncilní mše,jakoby to byl pozůstatek předkoncilní doby.Bylo mnoho těch,kteří tak smýšleli,naštěstí ne všichni tak smýšleli.Papež vidí v ritu sv.Pia V revidovaném Janem XXIII. cestujak znovu obnovit ty prvky,která reforma zastínila.Přirozeně bude brát ohled na prosby různých skupin,především společnosti sv.Pia X a sv.Petra a dalších laických sdružení.Zvláště kvůli FSSPX docházelo k falešným soudům,což vedlo ke zbytečnému rozkolu.Druhým okruhem problému je krize poslušnosti k papeži,kterou je možno sledovat v určitých kruzích.Slyšíme,že některé země a diecéze vydávají biskupské směrnice,které papežovi intence prakticky anulují,nebo komolí.Takové postoje nejsou v souladu s důstojností a vznešeností povolání pastýřů Církve.Na některých místech se chrám změnil na sály bratrského setkávání,koncertů,mezináboženských setkání.V některých kostelích je Nejsvětější Svátost takřka zastrčena do špatně viditelné a nevyzdobené kaple.Praxe zrušení mřížek před presbytářem a kostelních lavic a klekátek,která věřící nutí,aby i během proměnování stáli nebo seděli,snižuje význam Eucharistie.Oltářní prostor se stal místem vzájemného setkávání a panuje tu tolik pohybu,že přestává být místem,kde pocitujeme ůžas nad Boží přítomností.Zavedení tanců,hudebních nástrojů,které mají málo společného s liturgií.Také kázání mají málo co společného s poselstvím Evangelia.To všecno znehodnocuje slavení mše svaté a dělá z ní choreografickou a teatrální podívanou,která není projevem víry."Že by opravdu nové jaro?Jsem mírně optimistický,nedělám si zas předem iluze.Bylo by to ještě před rokem možné?Mám chut to rozmnožit a poslat panu kardinálovi,zlínským salošům a dál.Kdyby toto řekl laik ještě nedávno,byl by označen jako lefebvrista,schizmatik,který neuznává reformu DVK,není v plném společenství.Jenže se jedná o někoho výše postaveného.

P.Karel Dachovský,kterého si velmi vážím,napsal v poslením čísle časopisu řád toto:"Jsem vděčen PhDr.Radomíru Malému za jeho spolupráci v Řádu.Zhruba čtvrtinu časopisu je jeho dílem.Dávám mu prostor k vyjádření jeho názorů.Někdy to vnímám trochu jinak.Ohledně pokoncilní mše sv.,docela se mi její složení líbí,rozhodně nepřejdu k Tridentu,ani to neumím.Psal mi bojovník proti potratům P.Marx.OSB,že v USA se latinské mše příliš necelebrují.Latina dělá Američanům potíže.Když byl v semináři,někteří bohoslovci nestačili na latinu,a tak se nemohli stát kněžími.Vzpomenme na sv.Jane Vianneye.Tomu se málem stalo totéž.Je dobře,že dal papež zelenou tridentské mši.Já to těm kněžím přeji.Lidé na to nejsou zvyklí a předvídám,že se tato mše svatá v Čechách příliš neuchytí."Jenže ady nejde o latinu,ale o obsah,který je v nové mši bud vymazán nebo zastřen.A latina je jazykem Církve.Takhle smýšlí více pravověrnějších kněží,onehda se ktomu neštastně vyjádřil P.Pospíšil.

Přes veškerou úctu k P. Dachovskému, jeho teologické vzdělání je na úrovni jeho poezie.

P. Dachovský vydáváním časopisu Řád ukazuje dobře, v jaké hrozné společnosti žijeme. Je jedním z mála kněží, kdo se angažují proti potratům. Jeho poesii nejsem kompetentní posuzovat. Není-li on osobně přítelem tridentské liturgie, aspoň nebude jí bránit. Vím také, že měl (a asi i má) nespravedlivé potíže s hierarchií v pražské arcidicéze. Už proto by nám měl být blízký.

Myslím, že je třeba diferencovanějšího přístupu k jednotlivým osobám, typově např. liberálové a vlci, konzervativní zastánci II. vat. snažící se jej interpretovat v duchu tradice, tradiční katolíci. V názorech nám nemusí u druhých vždy vše vyhovovat, ale neházejme všechny do jednoho pytle.

Já nemám problém s rozlišením přístupu k různým osobám a práce P. Dachovského na poli pro-life si vážím. Ovšem vzpomenu-li si na teologické články P. Dachovského, pak jeho slabinou je, že věci vnímá spíše pocitově, takže ani ty pravověrné postoje, když na to příjde, není schopen dobře uhájit.

O jeho myšlenkovém světě mnohé napovídá zkrat, kdy dává do souvislosti tradiční Mši sv., pak, aby snad vzbudil politování i nad sebou samým, popisuje, jak mu P. Marx říkal, že kněží, kteří se nenaučili latinu, neprošli seminářem (za starých časů) a nakonec nás trumfne prohlášením, že se s touto praxí potýkal i sv. Jan M. Vianney...

Šlo to napsat daleko jednodušeji: "Latinsky neumím ani příslovečný prd a nemíním s tím něco dělat, tak mi to totiž vyhovuje."

P.Dachovský je skvělý kněz,ale v tomto bodu s ním nesouhlasím.Byl minulý rok vyhozen z farnosti P.Szabo.Řád je výborný,zásluhu má především dr.Malý.Ty poezie ovšem nemusím,vždy jsem měl k básničkám odpor.Budme rádi,že máme aspon takové kněze jako je P.Dachovský.

Mikolaj napsal:

Kdo to je? Diecézní kněz to není. Zná ho někdo?

P. Filip M. Ant. Stajner je dominikán od kterého se jeho spolubratři OP distancují.Je postižen těžkou nemocí, zapojen na podpůrné dýchání a odkázán na 24-hodinovou péči,komunikuje pomocí odezírání a psaní své ošetřovatelky.Jeho publikace vydává p.Vlček ve Světle.

Díky za upřesnění.

B 16 má vhodnou příležitost sloužit trident na pohřbu kard. Sticklera. ...

http://www.radiovaticana.cz/prispevek.php4?id=492

OK napsal:

B 16 má vhodnou příležitost sloužit trident na pohřbu kard. Sticklera. ...

http://www.radiovaticana.cz/prispevek.php4?id=492

Tak píšou tam, že bude "předsedat eucharistické bohoslužbě..." Katolické mši sv. se ale nepředsedá.

Martin Rafael napsal:

OK napsal:

B 16 má vhodnou příležitost sloužit trident na pohřbu kard. Sticklera. ...

http://www.radiovaticana.cz/prispevek.php4?id=492

Tak píšou tam, že bude "předsedat eucharistické bohoslužbě..." Katolické mši sv. se ale nepředsedá.

V reči debilných tvárí sa tomu tak hovorí, bielokožec. Ak by Benedikt odslúžil tradičnú pohrebnú omšu, tak v reči kmeňa debilov by "predsedal eucharistickej bohoslužne v mimoriadnom - hhhh! - ríte".