Všeobecný indult 7/7/07

Ví o tomhletom někdo něco? :

STÍŽNOST PAPEŽSKÉ KOMISI


Autor: Mgr. Ladislav Malý, RNDr. Václav Durych, Bláhová Františka | Zdroj: NTA | Datum: 25.10.2007 | Tisknout článek...


Mons. Camille Perl, sekretář,

Papežská komise ECCLESIA DEI, V A T I K Á N

Katoličtí věřící laikové v Praze jsou si dobře vědomi, že bohoslužebná liturgie musí být v souladu s vírou, aby zůstalo Bohem zjevené náboženství neporušeno - jak napsal papež Pius XII. v encyklice „Mediator Dei“ v roce 1947. „Lex orandi – lex credendi“: Zákon modlitby je také zákonem víry; proto kult, který je Církví Pánu prokazován, je stále pokračující vyznání katolické víry. Máme velkou radost a jsme upřímně vděčni Svatému otci Benediktu XVI., že svým motu proprio Summorum Pontificum nám umožnil svobodně a bez jakýchkoliv překážek účastnit se starobylé katolické liturgie podle Římského misálu Jana XXIII z roku 1962. Upřímně děkujeme také za jeho jasná slova o tom, že misál z roku 1962 nebyl nikdy právně zrušen, a že v principu zůstává stále povolený.
V této souvislosti arcibiskup pražský a kardinál Miloslav Vlk vydal závaznou Směrnici (č.j.: 5763/2007) platnou v Arcidiecézi pražské. V čl. 3 této Směrnice se praví: „…žádnému věřícímu nemůže být odpíráno slavit liturgii v mimořádné formě“ – rozumí se podle misálu z roku 1962. Dále však v čl.6 Směrnice uvádí: „…věřící, kteří tuto formu žádají… jsou věrni papeži a biskupovi. Nebylo by totiž slučitelné s uznáním hodnoty a svatosti nového ritu jeho úplné odmítání. Proto je třeba, aby se věřící zúčastňovali také s církevní obcí slavení eucharistie formou řádnou, která spojuje Boží lid v jedno společenství.“ Tolik citace ze Směrnice kardinála M.Vlka.
Znamená to tedy, že slavení starobylé liturgie podle misálu z roku 1962 nespojuje Boží lid v jednotu? Slova pana kardinála dávají tušit, že ti věřící, kteří v sobě naleznou tolik odvahy a budou ve své farnosti žádat slavení liturgie podle misálu z roku 1962, bude na ně pohlíženo jako na rozbíječe Církve, jako na schizmatiky, že totiž nejsou v jednotě s papežem a biskupy. Anebo slavení liturgie podle misálu z roku 1962 je pouze jakýsi folklór, na který se má časem zapomenout? Podle našeho názoru jsou slova pana kardinála M.Vlka v rozporu s papežovým motu proprio Summorum Pontificum. Pakliže Římský misál z roku 1962 má stále právní validitu – a podle Svatého otce ano - nemůže být věřícím katolíkům vyhrožováno slovy tak, jak se děje ve Směrnici kardinála M.Vlka.
Příloha: Směrnice arcibiskupa pražského M.Vlka
V Praze 23.10.2007
Mgr. Ladislav Malý, RNDr. Václav Durych, Bláhová Františka

Krom toho, že znám ty podepsané nic.
Ale myslím, že naději na úspěch to nemá.

Je někde celý text té Vlkovy směrnice?

Tak to jsem upřímně zvědav, co z Říma odpoví. JAsně že šance na úspěch je mizivá, ale aspoň někdo tady tu modernistickou selanku trochu rozvířil.

http://www.sanctamissa.org/EN/serving/servers-cheat-sheet.pdf
Textíky pro ministranty. Přeložit z angliny vysvětlující popisky by neměl být problém.

Eine neue Religion
http://www.kreuz.net/article.6119.html
Sogar das Erzbistum Washington gibt zu, daß das Interesse von Jugendlichen an der Alten Messe auf die Attraktion des Ritus zurückzuführen ist.
Vor allem junge Menschen fühlen sich vom Geheimnis der Alten Messe angezogen.

„Ich liebe die lateinische Messe“, gestand Audrey Kunkel (20) von Cincinnati kürzlich vor der Tageszeitung ‘Washington Times’. Es sei wunderbar, daran zu denken, daß „ich die selbe Messe besuche, die durch Jahrhunderte hindurch die Heiligen geformt hat“.

„Die Alte Messe löst mich von der Welt und hebt meine Gedanken, mein Herz und meine Seele zu himmlischen Dingen“, ist Michael Malain (21) von Houston überzeugt.

Für Kirk Rich (21) aus dem US-Bundesstaat Ohio war die Erfahrung der ersten Alten Messe so intensiv, daß er glaubte, es sei eine neue Religion erfunden worden:


Kenneth Wolfe (34) sieht den Vorteil des Alten Ritus darin, daß die soziale Kaffeerunde nachher stattfindet – nicht während der Messe: „Ehrlicherweise kann niemand behaupten, daß die nachkonziliäre Liturgie schöner ist als jene die jahrhundertelang zelebriert wurde.“

Das Gegenteil von Rap

Hw. Franklyn McAfee, Pfarrer von St. John the Beloved aus der Gegend McLean im US-Bundesstaat Virginia erklärt, daß der Alte Ritus im Gegensatz zum ‘Novus Ordo’ „kontemplativ, geheimnisvoll, heilig, transzendent“ sei.

Dieser Ritus ziehe junge Leute an: „Der gregorianische Gesang ist das Gegenteil von Rap. Ich glaube, daß das eine erfrischende Abwechslung für die Jugendlichen ist.“

Die Pressesprecherin der Erzdiözese Washington, Susan Gibbs, findet die Anziehungskraft der Alten Messe auf Jugendliche „sehr interessant“.

Alte Messe im Oratorium St. Philipp Neri in London
Klicken Sie auf das Bild, um die Fotomeile mit 12 Bildern zu starten.

Auch Herr Louis J. Tofari von der Priesterbruderschaft St. Pius X. sucht eine Antwort auf dieses Phänomen.

Abgesehen von dem reichen historischen Inhalt und der spirituellen Bedeutung der Liturgie zeige die junge Generation auch ein Interesse daran, das Alte wieder neu werden zu lassen.

„Leute, die nie mit der traditionellen Messe aufgewachsen sind, finden sie von sich aus und verlieben sich in sie.“

„Die Alte Messe hilft Menschen zwischen 20 und 40, die in einer Kultur aufgewachsen sind, der es an Stabilität und Rechtgläubigkeit mangelt, etwas zu sehen, das größer ist als sie – die Herrlichkeit Gottes“, glaubt Pater Geoffrey Coleman von der Priesterbruderschaft St. Petrus.

Pater Coleman ist am US-Priesterseminar der Petrusbruderschaft in Denton tätig.

Viele Priester sind davon überzeugt, daß die Alte Messe mehr junge Menschen in die Kirche bringen und den Glauben vieler vertiefen wird.

Hw. Paul Scalia (37), Priester des Bistums Arlington im östlichen Bundesstaat Virginia und Sohn des obersten Bundesrichters Antonin Scalia, sieht in dem Interesse der Jugendlichen den Beweis dafür, daß die Messe lebendig und lebensspendend ist:

„Ihre Schönheit ist gewaltig, da sie uns zu Gott hinzieht, der die Schönheit selbst ist.“

Dnes, tj. ve čtvrtek bude od 17:00 sloužit u sv. Jiljí tradiční dominikánský ritus otec Cyprián OP.

Zítra, tj. v pátek bude od 18:00 tradiční rekviem v Modřanech.

Vatikán připravuje interpretační notu ohledně Motu propria.Mons.Perl prohlásil,že po vyhlášení indultu přijde k odporu."Dnes se v mnoha oblastech společnosti uplně ztratil smysl pro poslušnost.Může se říci,že je jen málo lidí,kteří jsou scopni poslouchat...Liturgie není něco,co se může uměle vytvářet,ale já si myslím,že po DVK mše svatá byla namnoze představena jako emocionální záležitost a při tom se ztratilo mnoho z její hodnoty jako oběti.Motu proprio je plodem hlubokého zamyšlení našeho papeže o poslání Církve.Nám,kteří nosíme purpur a nachovou barvu Církve nepřísluší,abychom to zpochybnovali,projevovali neposlušnost,nechali to Motu proprio vyznít do prázna tím,že vypouštíme do prostoru svoje zvláští triky a omezující peavidla,a to i tehdy,když je vydá biskupská konference.K tomu nemají právo ani biskupové.(nehodí se to na někoho?).To,co Svatý otec řekne,to je třeba v Církvi uskutečnit.JESTLIŽE TUTO ZÁSADU NEDODRŽUJEME,PAK SE STÁVÁME NÁSTROJEM DÁBLA.tO VEDE V cÍRKVI K NEJEDNOTĚ A BRÁNÍ JI V TOM,ABY NAPLNOVALA SVÉ POSLÁNÍ.S tím zde nesn¨míme ztrácet čas.To bychom se chovali jako císař Nero,který si vyhrával na loutně,zatímco Řím byl v plamenech.Kostely se vyprazdnují,semináře zejí prázdnotou,kněží jsou stále starší a nové kněze nemáme."

Tak to je síla!
Modleme se, aby Svatý Otec měl odvahu sáhnout i k represím, bude-li to třeba.

Mons. Perl by byl myslím lepším papežem než Ratzinger, je možné že by měl na rodíl od něj odvahu s vlky zatočit, na druhou stranu je otázka, jestli by měl odvahu být papežem restaurace (zákaz nom, čistky,...).

Po Mons. Perlovi dnes i J.E. Mons. Albert Malcolm Ranjith Patabendige, sekretář Kongregace pro bohoslužbu: "Reakce (na motu proprio Benedikta XVI) jsou jak pozitivní tak, bylo by zbytečné to popírat, kritické i odmítavé, a to i ze strany teologů, liturgiků, kněží, biskupů a dokonce i kardinálů. Upřímně řečeno, nechápu tyto odmítavé postoje a, proč to neříci, vzpouru proti papeži. Vyzývám všechny, především pastýře, k poslušnosti k papeži, který je Petrovým nástupcem. Zvlášť biskupové přísahali věrnost papeži, ať tedy jsou věrni závazku, který na sebe vzali.
V diecézích se objevili prováděcí dokumenty, které se snaží nevysvětlitelně omezovat papežské motu proprio. Za těmito pokusy se skrývají na jedné straně ideologické předsudky a na straně druhé pýcha, jeden z nejtěžších hříchů. Opakuji: vyzývám všechny, aby uposlechli papeže. Jestliže Svatý otec uznal za nutné vydat motu proprio, měl k tomu své důvody, které já plně sdílím...
Nechápu eucharistické celebrace proměněné v divadlo s tanci, zpěvy a potlesky, jak se to bohužel často děje při Novus Ordo."
(Celý text:

http://www.papanews.it/default.asp#a)



K případnému srovnávání Mons. Perla či Mons. Ranjitha s Benediktem XVI. bych jen podotkl, že oba vzhledem k svému úřadu v Římské kurii nemluví a nekonají sami za sebe, ale z pověření papeže: kurie je orgán který pomáhá papeži vykonávat jeho vládu v církvi. Výše uvedené stanovisko tedy nelze nechápat jako postoj samotného papeže. Koneckonců, jmenování Mons. Ranjitha bylo jedním z prvních počinů Benedikta XVI. na papežském trůně, když poslal pryč z kurie tehdejšího (a tehdy ještě čerstvého) sekretáře Kongregace pro bohoslužbu a nahradil ho nynějším.

Jsem zvědavý, zda biskupové, kteří dále budou odmítat poslušnost dojdou potrestání.

Proslýchá se (zatím jde o nepotvrzenou zprávu), a nasvědčuje tomu i personální posilování papežské komise Ecclesia Dei, které motu proprio svěřuje úkol dbát na zachovávání tam obsažených norem, že tato komise by mohla být transformována v kongregaci nebo podobné dikasterium s vlastním tribunálem. Události dávají tušit, že papež nehodlá slevit ze svého rozhodnutí.

Třeba světýlko zasvítí i do Čech,především do Pražské arcidiecéze a samozřejmě dalších... Problém nadále vidím v tom, že kněží, kteří budou chtít Trident, mohou být šikanováni na něčem úplně jiném, aby se neřeklo, že je to spojováno s motu proprio.

http://www.kreuz.net/article.6147.html - arcibiskup Ranjith
Auf das Motu Proprio habe es positive Reaktionen gegeben, aber auch Kritik und Widerstand: „Auch von Theologen, Liturgikern, Priestern, Bischöfen und sogar von Kardinälen.“
Poměrně ostrá slova o dalších liturgických nepřístojnostech a užnavěných sociologických kázáních.

http://catholictradition.blogspot.com/

Výborný článek Peter A. Kwasniewski: The Loss of Liturgical Riches in the Sanctoral Cycle, jenž porovnává poměnné části mše a výběr biblických čtení mezi tridentkou mší a NOM.

Rovněž i další články v tomto blogu vypadají dobře, třeba Father Kenneth Baker: Summorum Pontificum and the Future of the Liturgy nebo Michael Davies: The Missal of 1962 - A Rock of Stability.

Pomalu, ale jistě...
http://www.sanctus.pl/index.php?module=aktualnosci&grupa=&podgrupa=&strona=1&id=333&kategoria=3

http://www.vericimaminky.info/viewtopic.php?t=357&postdays=0&postorder=asc&start=0
Myslím, že minimálně jednu účastnici této debaty máme na fóru. A asi vím, kdo to je
Doporučuji zvláště stranu poslední.

Mikolaj napsal:

Pomalu, ale jistě...
http://www.sanctus.pl/index.php?module=aktualnosci&grupa=&podgrupa=&strona=1&id=333&kategoria=3

No, tak ještě do 7. 7. by Svatý Otec mohl odsloužit veřejně katolickou mši svatou a bude to doma

Do konce roku bych si to klidmě tipnul...

Mikolaj napsal:

Do konce roku bych si to klidmě tipnul...

Takový optimista nejsem. Ale do léta snad ano.

Iacobus Augustinus napsal:

http://www.vericimaminky.info/viewtopic.php?t=357&postdays=0&postorder=asc&start=0
Myslím, že minimálně jednu účastnici této debaty máme na fóru. A asi vím, kdo to je
Doporučuji zvláště stranu poslední.

Taky znám jednu maminku, která občas diskutuje na tamtěch stránkách

Iacobus Augustinus napsal:

Mikolaj napsal:

Do konce roku bych si to klidmě tipnul...

Takový optimista nejsem. Ale do léta snad ano.

O co?

J.E. Mons. Albert Malcolm Ranjith Patabendige, sekretář Kongregace pro bohoslužbu: "Kategorické odmítnutí předkoncilní mše jako reliktu již ´překonané´ epochy bylo způsobenou mentalitou pokoncilní doby. Takové bylo převládající vidění věcí, ale Bohu díky, ne všichni to tak viděli...
Některé reformy opustily důležité prvky liturgie, což mělo teologické důsledky. Teď je nutné a důležité získat zpět, co bylo ztraceno. Papež pokládá ritus sv. Pia V. v úpravě blahoslaveného Jana XXIII. za cestu, jak znovu získat, co bylo reformou zatemněno...
Kromě toho, došlo ke změnám, které byly zavedeny svévolně a nadále přetrvávají, přestože působí škodlivě na víru a na liturgický život církve. Mluvím tady např. o jedné změně, kterou nenavrhovali ani konciloví otcové ani Sacrosanctum Concilium, a to je podávání svatého přijímání na ruku. To přispělo k poklesu víru v reálnou přítomnost Krista v Eucharistii. Tato praxe a podobně odstranění mřížky z presbytářů, klekátek z kostelů, nucení věřících, aby seděli nebo stáli při pozdvihování Nejsvětější svátosti redukují pravý význam Eucharistie a smysl pro adoraci, kterou má církev prokazovat Pánu, Jednorozenému Synu Božímu. Dále pak kostel, příbytek živého Boha, bývá leckde používán jako prostora k bratrským setkáním, ke koncertům nebo mezináboženským funkcím. V některých kostelech bývá Nejsvětější Svátost téměř ukrytá a opuštěná v sotva viditelné a nedostatečně upravené kapli. To všechno zastírá centrální víru církve v Kristovu reálnou přítomnost...
Zavádění tanců, hudebních nástrojů a zpěvů, které jsou na hony vzdálené liturgii, je zcela neslučitelné s posvátným prostorem kostela a bohoslužbou. Ještě zmíním určitý druh politicko-sociálních kázání, často špatně připravených. To všechno zbavuje mši svatou její povahy, dělá z ní choreografické představení, které je vlastní divadlu, ale ne víře...
A je ještě mnoho dalších věcí, které bude třeba uvést do pořádku, aby se předešlo dalším škodám v životě církve."
(celý text: http://www.fides.org/aree/news/newsdet.php?idnews=14580&lan=ita )

Tak to je ostré jak břitva značky Bismarck-Solingen